Oslavy 100 let republiky - 27. 10. 2018

Pruvod mestem.JPG

Vše začalo na Silvestra roku 2017 u Rückerových v Sedloňově. Tam jsme se společně bavili, co se děje ve skautu, ve městě a zabrousili jsme i k nadcházejícímu roku 2018 a blížícímu se výročí 100 let republiky. Jak to tak bývá, začali jsme se bavit, zda se ve městě bude něco konat, zda můžeme i my skauti přispět svým dílem. Shodli jsme se, že zavolám místostarostovi města a poptám se ho. Po telefonickém rozhovoru jsme se dohodli, že bychom udělali celodenní program v Kulturním domě, průvod městem a večerní ples. Zbývalo s tím seznámit členy střediska a pokusit se od města získat na oslavy příspěvek. K mému potěšení se to ve středisku setkalo se zájmem, vytvořil se zhruba dvanáctičlenný přípravný tým, který stanovil rozpočet oslav, s nímž jsme vyrazili na město. Tam jsme se, k mírnému překvapení, dozvěděli, že oproti původnímu telefonátu město oslavy také plánuje. To se nakonec ukázalo jako velmi šťastné, jelikož se do příprav zapojilo Muzeum Betlémů a další organizace a nebyla to jen „naše“ akce, ale akce mnoha lidí z města.

Netřeba popisovat, že nás čekalo náročných tři čtvrtě roku plánování, chystání, obíhání úřadů a samotné přípravy. Mimo jiné jsme byli nuceni opustit variantu Kulturní dům (byla plánována druhá etapa opravy, která se však nakonec neuskutečnila) a přesunout naše oslavy do Sokolovny. Nejintenzivnější byl poslední měsíc a zejména poslední týden. Vše horečně vrcholilo, chystali jsme výzdobu, objednávali věci na ples, ladili detaily, jednali s městem i dalšími partnery, no bylo toho dost. K finální přípravě jsme se sešli v již v pátek a celý den chystali Sokolovnu. Tím myslím: chystali výstavu o legionářích doplněnou o další o legionářském ustrojení, zapůjčenou od chlumeckých skautů, Jana připravila výstavu o třebechovickém zastoupení v legiích včetně vzácných dobových relikvií, připravili jsme promítání videa o rekonstrukci Kulturního domu z šedesátých let a dvou představeních, též z let šedesátých, které nám zapůjčili místní ochotníci. Celou Sokolovnu jsme řádně vyzdobili v národních barvách, Třebechovická strojírna a slévárna nám k tomu bezplatně poskytla vyřezané logo a nápis Společné století z polystyrenu, chystali jsme výdejní okénko na denní výdej a také všechna stanoviště na večerní ples. Do toho si Symposion zkoušel své představení: pohádku Josefa Čapka o pejskovi a kočičce. Začínali jsme ráno v devět a zavírali lehce po desáté večerní.

A pak to nastalo. Sobota 27. října byla v našem městě dnem oslav. Otevřeno bylo na mnoha místech, namátkou v DDM, v Muzeu Betlémů, technické služby podávaly grilované speciality, v Domově důchodců, v Knihovně. Mezi stanovišti pendloval vláček pronajatý z Hradce. Bohužel jsme vstali do uplakaného počasí, a to zprvu nevěštilo nic dobrého. Sešli jsme se ráno v sedm, dochystali vše potřebné a v osm jsme otevřeli Sokolovnu. První návštěvníci přišli ve větším množství kolem deváté dopolední, kdy měl první ze svých dvou představení DS Symposion. Sál potemněl, zavřeli jsme dveře, aby dovnitř po začátku nikdo nevešel a zpoza zavřených dveří jsme naslouchali, jak se děti i dospělí dobře baví. Ti, co se po představení chvilku zdrželi, si prohlédli výstavy, koukli na video nebo v našem bufetu ochutnali sladké, napečené podle dobových receptů a dali si k tomu kávu nebo čaj. Z oken Sokolovny jsme viděli, že stále prší a vláček jede povětšinou prázdný. To se ale kolem desáté hodiny změnilo, déšť ustal a vláček se zaplnil. Na druhé představení v jedenáct hodin už bylo doslova plno. Museli jsme přidávat další židle a já sám jsem si své místo u svých dětí, které se přišly podívat, sotva uhájil. Pohádka se opět moc líbila, já jsem pochopil, proč se u prvního představení tolik ozývaly výbuchy smíchu. „Prdící“ pejsek, kterému ze zadečku létaly větry pobavil opravdu každého. Představení bylo formou Černého divadla, kdy pozadí a část herců je v černém vzadu a pejsek s kočičkou a rekvizitami byli v bílém (i ty prdíky). Opravdu moc pěkné to bylo. To už se pomalu blížilo poledne a nám poslední akce dopoledního programu, a to komentované promítání fotografií, které za Heldovu městskou knihovnu připravila Jana Rückerová. To mělo začít o půl jedné. Vypnuli jsme tedy videa, připravili fotografie a zhruba třicet židlí. No, co vám budu vyprávět, zdaleka to nestačilo. Přišlo mi, že jsme neustále přidávali další a další židle, domnívám se, že na fotografie přišlo ke stu návštěvníků.

Po promítání, které se samozřejmě protáhlo, jelikož byla spousta dotazů, následoval kvapný přesun před Kulturní dům, kde ve dvě hodiny starosta města Jiří Němec zasadil pamětní Lípu svobody. Po krátkém proslovu ohraničeným slavnostní hudbou v podání Dechového orchestru města Hradce Králové, jsme se přesunuli před Základní školu, kde proběhlo řazení průvodu. K našemu velmi milému překvapení dorazila opravdu spousta spolků, jako sokolové, fotbalisté, kanoisté, hokejisté, Domeček, Symposion, hasiči z Třebechovic i Nepasic s koněm taženou historickou stříkačkou, nepasický cyklotým, zastupitelé a čestní hosté i mnoho občanů města, a tak nám zdaleka nestačilo 200 připravených vlaječek ani 400 pamětních placek. Těsně před půl třetí vyrazil průvod za doprovodu hudby městem. Nejprve na náměstí, kde po kolečku kolem náměstí vyrazil kolem kostela sv. Ondřeje na vrch Oreb, kde u památníku legionářů proběhl pietní akt položení věnců starostou města a zástupcem České obce legionářské panem Marešem. Po pietním aktu sešel průvod k Sokolovně, kde proběhl druhý pietní akt u pomníku padlým světových válek, po němž pronesli proslovy místostarosta města Roman Drašnar a p. Mareš. Po proslovech přišla i chvilka na předání vyznamenání. Využili jsme této slavnostní chvíle a předali jsme nově vzniklou medaili Jiráskova kraje, konkrétně její nejvyšší zlatý stupeň Matějovi Horákovi, za jeho skvělou dlouholetou činnost u vlčáků. Po předání následovala státní hymna a ukončení průvodu. Kuba na závěr pozval účastníky do Sokolovny, kde pokračoval program, výstava a začala hrát kapela Zelená sedma. Většina se také zahřála něčím teplým a občerstvila sladkým. Program pokračoval do půl šesté, kdy byl ukončen a my jsme Sokolovnu začali připravovat na večerní ples. Uklidili jsme výstavy, připravili sezení, zkontrolovali stanoviště na večer a o pouhou hodinu později Sokolovnu opět otevřeli.

Večerní ples začal krátce po sedmé hodině. Ti, co přicházeli uviděli slavnostně nasvícenou Sokolovnu v národních barvách, což zajistilo Muzeum Betlémů. Byl to skvělý nápad, vypadala opravdu krásně a majestátně. Postupně se Sokolovna začala plnit návštěvníky, z nichž většina přišla v dobovém oblečení, které jim opravdu velmi slušelo. Začalo se tančit, zprvu na hudbu spíše z první republiky a až poté na kusy modernější. Těsně před osmou večerní se většina návštěvníků přesunula před Sokolovnu nebo na balkóny a sledovala krásný ohňostroj podbarvený hudbou. Byla to taková krásná tečka za krásným dnem oslav v našem městě. Ples samozřejmě pokračoval i poté, a i on měl své další vrcholy. Nejprve krásné pěvecké vystoupení skupiny Ristupie doprovázené na živou hubnu a v jedenáct večer velice zábavné vystoupení Symposionu. Oboje ples velmi obohatilo, a tak jsme od návštěvníků slyšeli samou chválu. Jako vždy jsme končili nad ránem. To už jsme na sobě pociťovali opravdu velkou únavu. V neděli jsme se sešli ve dvě hodiny, uklidili a v pět večer zasedli v našem skautském domově a unavení ale spokojení jsme si vyprávěli zážitky. Věřím, že vzpomínky na ten den si budeme pamatovat dlouho a jsme rádi, že jsme společně oslavili těch krásných 100 let republiky.

Přemek

Fotografie z oslav jsou v naší Galerii.

Program v Sokolovně i průvod městem byl finančně podporován městem Třebechovice pod Orebem. Děkujeme. 

Odkaz na oficiální web oslav, kde máme informace: https://czechandslovakcentury.com/cs/akce/junak-trebechovice

Těšíme se na Vás!

Listovani_casem_HMK.PNG 

Heldova městská knihovna Vás zve

2018_100_let_CSR_plakat_2_varianta.jpg

Plakát na večerní zábavu

Program_100_let.jpg