Kameny 7. 5. 2016

Kameny_2016_46.JPG

Letošní ročník sběru kamení v Orlickém Záhoří se uskutečnil 7. 5. 2016. Sraz účastníku byl naplánován na sobotu v sedm nula nula před skautským domem v Třebechovicích. Když se každý ráno probudil určitě po vstávaní z postele pohlédl z okna, a hned věděl, že nás dnes čeká krásný den. A také, že ano. Pomalu jsme se začali scházet před skautským domem, a zanedlouho už jsme plní síly nasedali do aut. Dříve než jsme opustili Třebechovice jsme se stavili v Penny marketu pro zásoby. Kupovala se voda, pečivo, okurky, sekaná na oběd a špekáčky pro završení pracovního dne. Všechno jsme měli v košíku a šlo se k pokladnám. Někomu se podařilo mezi lidmi projít hned k pokladně, ale někomu i ne, když pokladnu bránila svým vlastním tělem jedna starší paní a nehodlala pustit dopředu ani hodné skauty, ačkoliv dobře věděla, že platíme společně. Naštěstí jsme zanedlouho opustili Penny market a vyrazili směr Orlické Záhoří. Cesta nám rychle utíkala a za chvilku už chodili na mobily sms typu vítejte v Polsku a ceny za sms a volání do ČR. Nezapomeňme ani na  posádku vozů z nichž v jednom voze značky Mazda jel řidič Král dírek se spolujezdcem Matějem a na zadních sedačkách s Áďou a Helčou. Ve druhém voze značky škoda se řidičem Vikem a spolujezdcem Marťou, jel Renda a Bárt. Třetí vůz značky volkswagen řídil Vojta se spolujezdcem Barčou a za nimi seděli Jonáš, Jakub a Vašek. Když jsme projeli okolo cedule Orlické Záhoří,  už jsme si v duchu říkali, kde asi letos budeme sbírat. Po chvilce už jsme se vítali s panem Hulcem, trošku posnídali, pověděli si o bezpečnosti práce a šlo se na věc. První louka byla ideální na začátek. Kameny tu byly velké, ale i malé, od každého něco. Počasí nám přálo a slunko nám svítilo a to se nám moc líbilo. Po třech minutách nevydržel nápor velkého kamenu krumpáč a z dvou krumpáčů byl již kamenokopání schopen jeden. Když byl valník naplněn, byl ohlášen oběd, a jelo se na jídlo. Posadili jsme se do stínu a z chladícího boxu už se vytahovala sekaná, okurky, hořcice a spousty jiných dobrot k obědu (birelly byly krásně vychlazené). Kluci z trojky hráli se zlomenou násadou hru a odpalovali tenisák, zatímco ostatní odpočívali po dobrém obědě. Za hodinu jsme uslyšeli zvuk traktoru a věděli jsme, že pauza končí a jdeme dál pokračovat ve sběru. Rozloučili jsme se s Vojtou, Barčou, kteří jelo domů na oslavu a s Jonášem a Vaškem a šlo se k traktoru. Naskákali jsme na valník a jelo se. Na valníku to dost foukalo a zrovna když jsme projížděli okolo prodejny poryv větru způsobil, že se Ádě z hlavy zvedl slaměný klobouk a byl pryč. Ješte chvilku se válel uprostřed silnice, než nám zmizel z očí po projetí první zatáčky. Další louka již byla posbírána a čekal nás poslední úsek okolo napajedla. Okolo 16. hodiny řekl pan traktorista, že padla a jelo se na statek. V úrovni prodejny kde ležel klobouk, jsme ještě z valníku koukali, zda ho nespatříme, ale ne, nebyl tam, byl nenávratně pryč. Oprášili jsme se, nasedli do aut a jeli se podívat na naše milované tábořiště. Bylo tam krásně jako v pohádce. Nasbírali jsme dřevo, a opekli jsme si špekáčky, které byly v chladícím boxu. Les krásně šuměl a tráva se vlnila a potok byl příjemně studený a ideální na opláchnutí po práci (birelly byly krásně vychlazené). Po odpočinku a rozjímání jsme se rozloučili s tábořištěm a jelo se domů. Byl to parádní den, který jsme si užili a už se opět moc těšíme za rok na další sběr. Ještě jednou moc děkuji všem zúčastněným sběračům že jeli :-)

Zapsal: Matěj