Roverský sjezd Vltavy 8. - 12. 6. 2016

Vltava_2016_1.JPG

16 lidí, 8 lodí, 5 aut, 4 noci, 4 kytaristé – takový byl plán ještě týden před odjezdem do jižních Čech, kde měl proběhnout druhý ročník akce „roveři na vodě“, tentokrát na nejnavštěvovanější českou řeku Vltavu. Ovšem komplikace s pozdějšími příjezdy (Hela), dřívějšími odjezdy (Pavel), nečekaným zjevením se (Fanda), nečekaným nezjevením se (Jirka) nebo antibiotiky pro hlavního organizátora (Viktor) se nám nevyhnuly, takže mnoho věcí bylo nakonec jinak, a během středy proběhlo nepočítaně telefonátů mezi všemi členy výpravy, kdy se řešilo, kdo, kdy, jak a s kým vlastně jede. Nicméně nakonec jsme se všichni do aut zdárně poskládali, a ve středu večer (Fanda dorazil kolem jedné hodiny ranní) se 14 vodychtivých nadšenců sešlo v kempu v Rožmberku nad Vltavou. Večer se ještě dlouho rokovalo a zpívalo s kytarou, do stanů se někteří dostali až v časných ranních hodinách.

Ve čtvrtek po snídani jsme se kempovou dodávkou (s řidičem, co se vůbec nebál na to pořádně šlápnout) nadvakrát nechali přepravit do Vyššího Brodu, kde jsme po krátké obhlídce kláštera a obědu v restauraci v půjčovně vyfasovali lodě, sudy, vesty, pádla, a vyrazili jsme. Hned asi po půl kilometru nás prověřil první, poměrně vysoký, jez, který se stal osudným pro dvojici Terka a Hrobař a následně i pro Pavla s Fandou. Vzhledem k teplotám kolem 18 stupňů jsme jim vůbec nezáviděli, že musí zbytek jízdy strávit v mokrém oblečení – nicméně do konce dne je v prohlídce vltavského dna solidárně následovaly i další posádky. Konkrétně tedy na posledním, třetím, čtvrtečním jezu v Rožmberku vyzkoušeli tepotu vody nejprve Marťa se Žuldou a pak i já s Leninem. Nám se dokonce povedlo se udělat už jednou předtím při snaze si prozatím klidný průběh plavby udělat trochu dobrodružnější a projet si jednu z mnoha bočních peřejí. Naštěstí od posledního jezu to bylo do kempu kousek. Tam jsme se všichni převlékli do suchého a vydali se ještě na podvečerní vycházku do Rožmberku, kde jsme se v restauraci s výhledem na onen jez navečeřeli. Večer jsme opět trávili v kempu hraním na kytaru, kolem desáté se k dosavadnímu osazenstvu přidala Hela, která dorazila z Brna.

V pátek nás čekala změna kempu, a bylo tedy nutné ráno všechna auta převézt z Rožmberku do kempu Na Pískárně, dalšího cíle našeho putování. Dopoledne jsme si ještě dopřáli trochu kultury formou prohlídky hradu Rožmberk a jeho mučírny. Na prohlídku asi nikdo z nás v životě nezapomene, slečna průvodkyně měla silnou vadu řeči a neuměla vyslovit hlásku R, a dovede si tedy představit, jak nám při větě „napravo si prohlédněte grygy, nalevo erby“ cukalo v koutcích J. Pak už jsme vyrazili opět po proudu vstříc Pískárně – a tentokrát nám počasí přálo, slunce svítilo ostošest, takže jsme toho využívali a značnou část cesty jsme hromadně soulodili. Žádný jez na programu nebyl, takže koupání jsme se v pátek vyhnuli – tedy až na Marťu, která hodila do vody záda při přistávacím manévru v našem cílovém kempu. Poté jsme už jen postavili stany, dali si sprchu, a strávili příjemný večer u ohně.

Sobotní ráno už bylo opět zamračené, a v naší sestavě došlo k následujícím změnám – Pavel, Fanda a Jarda odjeli, zato dorazil Viktor, takže poslední vodní úsek jel Víťa na lodi s Helčou a Robin sám. Čekal nás průjezd Českým Krumlovem a také asi pět jezů, z nichž nejvypečenější byl asi jez Lyra, na kterém zařvala většina posádek. Nicméně i jez u Papouščí skály nám dal zabrat, a skolil i takové borce jako byli Ivan s Naďou. Hrobař s Terkou tento jez zvládli projet, ovšem když pod jezem Radek z vody nastupoval zpátky do lodě, podařilo se mu ji otočit a Terku katapultovat do vody. Ovšem mokří jsme brzy byli všichni, v průběhu dne se spustil solidní lijavec, jehož největší nápor jsme sice přežili schovaní pod střechou v kempu, ale i tak nás při zbytku cesty dešťové kapky neminuly. Při průjezdu Krumlovem jsme se kochali krásnými historickými domečky podél vody, což nám konec cesty zpříjemnilo. Když jsme odevzdali lodě, odjeli jsme auty do kempu, postavili stany, a vydali se do nedalekého Krumlova na večeři a na prohlídku města.

V neděli už nás čekalo jen balení a odjezd – ovšem předtím jsme ještě jako poslední skupinovou aktivitu naplánovanou návštěvu grafitového dolu v Krumlově. V epesních růžových mundurech jsme v retro vláčku sfárali do dolu a měli asi hodinovou prohlídku komplexu šachet. Poté už jsme se jen rozloučili, a rozjeli se zpátky domů – dvě auta do Třebechovic, Dostálovi s Leninem do Prahy. I druhé roverské splouvání vody bylo více než úspěšné, tak snad to stejně úspěšné bude i v roce příštím.

Zapsala: Lucka Štursová

Fotografie jsou již v Galerii na Flickru.

Minulý rok jsme se plavili na Sázavě.