Vandr Velká Deštná 16. - 17. 1. 2016

Velka_Destna_leden_2016_22.JPG

Třetí ročník zimního vandru na Velkou Deštnou začínal tradičně na autobusové zastávce na náměstí v Třebechovicích. Všichni už vědí, že na tenhle vandr jezdíme z autobusové (tzn. ne vlakového nádraží) zastávky z náměstí, takže nikdo nemusel dobíhat. Autobus byl klasicky až do Dobrušky narvaný, ale zde jsme přestoupili už do prázdného busu směr Olešnice v Orl. h.

Z Olešnice jsme letos zkusili projít až ke sjezdovce a vystoupat sjezdovkou nahoru, což se nakonec ukázalo jako lepší varianta než ctít červenou turistickou značku a stoupat po louce. Sjezdovka je jednak upravená, takže jsme se nebořili a výstup je výrazně kratší než dlouhé pozvolné stoupání po louce, a hlavně je pod sjezdovkou bufet, kde jsme se mohli občerstvit.

Sněhu bylo celkem dost, ale ani v lese jsme se tolik nebořili a nechalo se jít. Bohužel bylo spíše zataženo, takže z výhledů moc nebylo. Po červené jsme dorazili až na křížení s běžeckou trasou na Vrchmezí. Naštěstí vzhledem k počasí zde moc běžkařů nebylo. V místním turistickém a značně omrzlém přístěnku jsme udělali zastávku a Tomíno se Savagem dokonce nachystali čerstvou kávu, takže jsme řádně poseděli. Dále jsme pokračovali po hřebenu směr Masarykova chata. Opět nás zaujala ještě o fous větší sjezdovka (resp. celý areál) na polské straně u Masaryčky než vloni.

Kolem páté hodiny jsme všichni úspěšně dorazili na Masaryčku, zde jsme poobědvali a povečeřeli zároveň. Vzhledem k tomu, že teplota venku stále klesala, moc se nám z vyhřáté chaty ven nechtělo. Nakonec jsme ale v podvečer vyrazili směr bufet na Velké Deštné a na teploměru u chaty bylo myslím -10°C.

K velkému překvapení jsme se na bufetě potkali ještě s jednou skupinou, která zde také chtěla přespat. Nakonec jsme zjistili, že to není až tak velké překvapení, protože se jednalo o vojenské nadšence, kteří taky každoročně vyráží na přespání na Velkou Deštnou. Potkali jsme se zde s nimi už při prvním ročníku, ale to nakonec všichni večer vyrazili spát ven. Letos ta mrazivá noc (tuším -16°C) nakonec některé kluky ukecala a rozhodli se taky nocovat v přístřešku jako my. Takže nakonec nás tu přespalo celkem asi 13 a dva psi. I já se musím přiznat, že jsem letos vyměknul a nešel spát ven.

Ráno jsme ku zděšení především Toulavé boty :-) (pozn: členové trampské osady Toulavá bota Tomíno, Savage a Péťa) zhruba před sedmou vstali a vyrazili na vrchol Velké Deštné a dále do Luisina údolí. Ráno bylo stále mrazivé, ale vidina hotelu Orlice nás hnala kupředu. Zde jsme byli už před devátou hodinou, dali si čaj a polévku a počkali na bus, který nás dovezl přímo až do Třebechovic. Poučením pro příště bude se do autobusu vůbec neodstrojovat, protože se v autobuse oteplilo až tak někdy kolem Dobrušky. Jediné nešťastné bylo, že jsme odjížděli z krásně zasněžených hor zalitých sluncem, kterého jsme si v sobotu opravdu moc neužili. Tak na zimním vandru zase za rok ;). 

 Zapsal: Viking
 
účastníci: Lucka Štursová, Ivan s Naďou, Byrdáč, Zuzka K., Savage, Tomíno, Péťa Trmalová, Viktor

 Další fotografie z vandru jsou v naší Galerii.

Vandr_velka_destna.JPG