NĚKOLIK SLOV ZÁVĚREM

NĚKOLIK SLOV ZÁVĚREM

 Poslední stránky almanachu jsou dopsány. Uvažovaná forma sborníku faktografických výpovědí a vzpomínek  mnoha pamětníků nenašla bohužel u oldskautů pochopení. Tři  (z osmi) dosud žijících účastníků posezení k osmdesátinám br. Koleše si z celého odpoledne prý „nic nepamatují“. Nepopsán zůstane projektový záměr přístavby Skautského domova a podobně neúspěšné bylo i naplnění mnoha dalších plánovaných kapitol. Že se nepodaří zjistit životopisná data mnoha zemřelých osobností se očekávalo, překvapil však nedostatek archiválií období 1968-1970, když se nenašly ani fotografie ze zahájení činnosti v březnu 1968 či z tábora na Skalce o prázdninách 1970 a vcelku žádné písemnosti. Proto je tato část almanachu méně rozsáhlá a podrobná.

 Jedno z mála příjemných překvapení přišlo až po uzávěrce almanachu, když jsme v Týnu nad Vltavou našli vnučku průkopníka třebechovického skautingu, br. OTY KLEPETÁŘE, vůdce našich prvních táborů v roce 1917 a 1918, oběti holocaustu. Získali jsme kopie jeho skautského deníku a nám zcela neznámé fotografie, z nichž zde dvě portrétní zveřejňujeme. Vzdáváme mu tak dík a uznání za jeho skautskou aktivitu a vyjadřujeme lítost nad jeho krutým osudem.

 

Spolek „Kroužek skautů“, který br. Barvíř založil v roce 1912, byl z dnešního pohledu „jen“ čtenářským klubem se skautskými výchovnými prvky. Skautským oddílem se stal právě zásluhou br. Klepetáře a nastupující Kolešovy a Hejčlovy generace.

Vzpomínáme také s vděčností a úctou na stovky sester a bratří, kteří prošli třebechovickým skautingem, zasloužili se o jeho trojí obnovu v letech 1945, 1968 a 1989 a jeho dnešní svobody se nedožili.

Věřím na dobrou budoucnost třebechovického skautingu. Přesvědčila mě o tom profesionální realizace a obsah webové stránky www.juntrebech.com,  která je novodobou formou po válce zrušené střediskové kroniky. Zpracovatelé příštího almanachu budou mít svoji práci usnadněnou. To jim moc přeji.

 

Praha, červen 2009

Cihlář-Pep