Zápis v městské kronice z roku 1972

4.09 – Zápis v městské kronice z roku 1972

V městských kronikách, i v těch starých, uložených v Okresním státním archivu, jsme hledali pilně, ale marně nějaké záznamy o skautingu. Ve výčtu spolků existujících v  1. světové válce (1914-18) nebyl ani spolek KROUŽEK SKAUTŮ uveden, chyběly i meziválečné záznamy o otevření Skautského domova v roce 1934 i o skautských slavnostech v roce 1927 a 1937. A  tak vlastně jediným  kronikářským záznamem skautského života ve městě je  souhrnná informace, kterou si v roce 1972 od Koleše vyžádal  a zapsal  tehdejší  kronikář učitel Kabašta.

Podnět k založení skautské organizace v Třebechovicích.p.O. dal leták „Americké kolonie pro mládež“ v Rožmitálu pod Třemšínem, vydaný inž. Hofmeisterem. Dostal se do rukou místnímu občanu Františku Barvířovi, který byl vyučený mlynář, ale člověk velmi sečtělý, znalec a milovník přírody. Připadl na  myšlenku založit v Třebechovicích  podobný skautský kroužek. Prvními jeho členy byli mládenci většinou z té části  Třebechovic, které se říkalo „Na Obci“ (byla v blízkosti jeho bydliště) a byli to: Josef Svoboda, jatecký Svoboda, Žídek, Falta, Prášil, Mánek a Bidlo. Zprvu se scházeli neoficiálně, ale v roce 1912 se rozhodli podat Okresnímu hejtmanství v Hradci Králové žádost o povolení spolku „KROUŽEK SKAUTŮ V TŘEBECHOVICÍCH“.

Prvotní jejich činnost spočívala ve vycházkách do přírody, které byly  polodenní i celodenní, kde botanizovali,  poznávali ptactvo i jinou zvířenu, cvičili se v orientaci a pěstovali také různé  hry, hlavně kopanou a pokud nemohli ven improvizovali různé kursy, jako kurs první pomoci, kreslení, fotografování, ale i esperanta. Stali se také členy Pomocného sboru místních hasičů. Kroužek nebyl tehdy výlučně organizací mládežnickou, protože sdružoval  tzv. DOROST od 10 do 14 let a ČLENSTVO od 14 let výše. Kroužek působil na své členy i mravní výchovou, pokutoval vulgárnost, užívání německých výrazů, za nekázeň volal k odpovědnosti a za hrubé prohřešky i vylučoval.

Zvláštní kroj začali nosit od roku 1914 s tradičními širokými klobouky, které zhotovoval místní kloboučník  Jiří Mach. První léta žil  Kroužek bez jakéhokoliv styku  s jinými  skauty a nadřízenými skautskými složkami. Teprve katecheta Alois Svojsík (bratr A.B.Svojsíka), který měl v Třebechovicích p.O. přednášku, zapříčinil, že došlo ke styku s Prahou, kde již existoval spolek „JUNÁK– ČESKÝ SKAUT“. Prvním větším podnikem místních skautů byl 14 denní prázdninový tábor na Sutých Březích, kterého se zúčastnilo asi 15 chlapců pod vedením studentů  Otty Klepetáře  a Rudolfa  Kilingra.

K rozšíření činnosti dochází v prvních létech republiky, kdy místní skautská organizace pořádala veřejné lehkoatletické závody na hřišti v Boře v roce 1920, které vedl hradecký YMCAř Souček. Vedle pěstování lehké atletiky, kopané a  házené přibývají i hojně pěstované vodní sporty. Od roku 1920 organizace mohutní, neboť spolek  JUNÁK-ČESKÝ SKAUT se rozrůstá kromě mládeže o rodiče a příznivce skautingu. Na nový organizační základ  staví místní organizaci tehdy mladý učitel František Skřivan. Pro svou činnost nacházejí skauti útulek i ve školních budovách. Až 8. května 1934 si otvírají vlastní budovu „Skautský domov“,  který byl vybudován za 36.000 Kč vedle školní zahrady Na Katovně. Za okupace je činnost skautské organizace zastavena, ale po roce 1945 se obnovuje a živelně narůstá, neboť čítá 600 členů, z toho 300 mládeže. Byla to v Třebechovicích p.O. nejpočetnější organizace a její plesy patřily k nejnavštěvovanějším. Při poválečném slučování organizací tělovýchovy a sportu přechází skautská organizace do Československého svazu mládeže (ČSM). Pokus o obnovení samostatné činnosti Junáka se projevoval v létech 1968/69, ale  vlivem politické konsolidace byla jeho činnost převedena do obnoveného Pionýra