Ilegální odznak k 75. výročí střediska v roce 1987

4.07 – Ilegální odznak k 75. výročí střediska v roce 1987

Inzerát “Sbírám vše skautské“ se začal objevovat v osmdesátých létech  20. století jako projev jakéhosi „soukromého skautování“, když to „organizované“ bylo (již 10 let) zakázáno. Na bázi skautského sběratelství vznikala i společenství, začaly vycházet časopisy a katalogy.

V Třebechovicích p.O. byl takovým sběratelem „všeho skautského“ br. Jirka Prášil-Šilek, u něhož se, tak nějak samozřejmě, soustřeďovaly písemné i jiné archiválie třebechovického skautingu, které by se jinak jistě poztrácely. Archivní fond postupně rozšiřoval pátráním a získáváním soukromých archivů z pozůstalosti bývalých skautů. Byla to činnost režimem nevítaná a zřejmě  i trestná, jak vyplynulo z domovních prohlídek provedených orgány StB při vyšetřování existence pamětního odznaku k 60. výročí třebechovického skautingu, na němž byl uveden rok 1972. Tím, že JUNÁK  v září 1970 ukončil svoji činnost, byl odznak pokládán za ilegální. Ve zmíněných osmdesátých létech přestávali být sběratelé skautských předmětů anonymní, začínají se písemně i osobně kontaktovat a vyměňovat svoje přebytky i zkušenosti. V roce 1973 začal br. Nosek vydávat informační zpravodaj pro skautské sbětatele „ZIPSS“, který vychází dosud, v roce 1980 začal br. Molík, specializovaný na skautské odznaky a vyznamenání,  vydávat nepravidelník „ZPRAVODAJ“ a hlavně katalogy, na kterých se br. Prášil podílel.

V tak příznivé atmosféře bylo nemožné nereagovat na 75. výročí třebechovického skautingu, které připadalo na listopad 1987. Po zkušenostech s StB z roku 1974 byl záměr zcela utajen, věděli o něm jen realizátoři br. Prášil a Cihlář-Pep, jehož syn Michal zhotovil návrh pohlednic i odznaku, Jirka Prášil jako typograf a Hradečák zajistil černobílý tisk pohlednic a s důchodcem p. Klánem zhotovení raznice odznaku. Cihlář-Pep pak využil služebních cest po strojírenských podnicích VHJ PRAGO-UNION a opatřil mosazný plech (n.p. ZUKOV Praha), odznakové jehly (n.p. MINCOVŇA Kremnica) a ražbu odznaků (n.p. MIKOV Mikulášovice), kterou provedl sám technický náměstek ředitele Ing Osip. Odznak musel být tvarově jednoduchý, aby nebyla potřeba drahé okrajovací raznice, s velikostí jsme to trochu přehnali a použitý materiál-tombak byl pro hlubší ražbu příliš tvrdý. Odznak, který dostal katalogové číslo 8711 se spolu s dvojicí pohlednic prodával a měnil na sběratelských burzách, několik
desítek nám známí vyvezli i za hranice.
Ve výročním roce žádné vzpomínkové setkání uskutečněno nebylo, skauti byli totiž stále považováni za nepřátele socializmu a jako takoví sledováni.

Ilegální pohlednice z roku 1987