Historicky největší letní tábor „Talmberk 1969”

4.03 – Historicky největší letní tábor „Talmberk 1969”                                   

Dá se říci, že tímto táborem byla založena tradice - pořádat každoročně jen jeden velký tábor, společný pro všechny oddíly střediska. Ale tábor „Talmberk 69“ měl v poválečném roce 1946 svého (málem stejně velkého) předchůdce v Julinčině údolí Orlických hor. Vedl jej střediskový vůdce br. Josef Hrubý-Kámoš a Slávka Šubrtová-Boháčová.

Tento střediskový tábor byl v údolí asi 3 km od Talmberka směrem na Rataje n. Sázavou. Údolím protéká potok. Dívčí tábor (světlušky a skautky) byl na horní louce, uprostřed kuchyň a jídelna a na dolní louce byl tábor chlapecký (vlčata a skauti). Vzdálenost obou táborů asi 400–500 metrů, kuchyň a jídelna blíže chlapeckého tábora. Studánka s pitnou vodou asi 100 metrů od kuchyně. Potok umožňoval mytí pro všechny. Oba tábory byly od sebe dostatečně vzdáleny, aby nebyl narušován samostatný program. Denním řádem bylo určeno,  že si jsou vzájemně cizí.

V dívčím táboře bylo 27 světlušek a dvě vedoucí, 25 skautek a tři vedoucí, z nichž jedna vykonávala funkci zdravotníka pro oba tábory. Vedoucí celého dívčího tábora byla sestra Božena Procházková.
V chlapeckém táboře bylo 25 vlčat a 2 vedoucí a 36 skautů s 2–4 vedoucími, přičemž vedoucím chlapeckého tábora a zároveň vedoucím  obou táborů po stránce materiální, tedy pro zásobování potravinami apod., byl bratr Karel Frencl.
Kuchyň byla obsazena kuchařkou paní Krbovou a kuchařem br. Pavlem Kotrmanem, službu obstarával střídavě dívčí a chlapecký tábor jednou družinou o 8–9 členech.
Zásobování zajišťoval vedoucí celého tábora. Chléb, pečivo a mléko pravidelně dodávala přímo do tábora rozvážková auta mlékárny a pekárny. Ostatní potřebné potraviny byly dováženy podle možností z okolí osobním autem nebo motocyklem. Vybavení obou táborů bylo celkem dobré. Zejména stany a skládací podsady se plně osvědčily. Nutno však zajistit větší počet drobného inventáře a dát je přímo do táborů. U kuchyně byl zařízen inventární stan, což se však neosvědčilo. Vojenská kuchyně byla pro daný počet strávníků dostačující. Velmi se osvědčily vypůjčené velké vojenské stany, i když nebyly  zcela využity.
Cílem táborů bylo prohloubit a prakticky ověřit vědomosti získané během roku, upevnit kázeň a získat pocit příslušnosti ke kolektivu, dát všem možnost pobytu v přírodě, vychovat k samostatnosti a odpovědnosti.


Organizace tábora:

Chlapecký tábor byl společný pro  vlčata i junáky se společným táborovým náměstím, denním rozkazem, službami a hlídkami.
Dívčí tábor byl podobně společný pro světlušky a skautky, rovněž se společným táborovým náměstím, denním rozkazem, službami a hlídkami.
Přitom však vlastní náplň denní činnosti byla rozdílná, samostatná pro vlčata, světlušky, junáky a skautky. Společné  byly některé vycházky a hry (vlčata s junáky, světlušky se skautkami). Brambory se škrabaly vždy po táborech, včetně vlčat a světlušek. Služby v kuchyni vykonávali však pouze junáci a skautky, přítomnost vlčat a světlušek se neosvědčila.
Výstavba vlastního tábora (ubytování) byla hotova již v den příjezdu za vydatné pomoci rodičů. Hotové podsady se velmi osvědčily. Druhý den bylo nutno přeorganizovat družiny s ohledem na služby v kuchyni, hlídky a  celkovou ostatní činnost družin. V prvním týdnu tábora byl zhotoven stožár, oznamovatel, táborový kruh, sklípek, koše na odpadky, umývárny, ohniště pro kotle, latrina pro kuchařku.
Značnou  ztrátou času a energie byla likvidace bláta, a to jak v prostoru vlastního tábora, tak v prostoru kuchyně. Zpočátku bylo použito chvojí, později jehličí a kameny. Bylo nutno zhotovovat podlážky do stanů, lávky, odvodňovací stružky, jámy pro odvod vody apod. Vina je v tomto případě na nepříznivém počasí před táborem a také neposečených loukách s částečně jílovitým terénem.
Přes tyto práce  bylo možno již v prvním týdnu zahájit i jinou činnost: střelbu ze vzduchovky, měření vzdáleností, lasování, vycházky, ruční práce, nácvik na táborák. A tak již 6.7. byl slibový táborák vlčat s programem.
V druhém týdnu bylo nutno  přestěhovat stany junáků na suché místo. Byla zahájena tajná činnost družin, postavena brána, upraven táborový kruh u dívčího tábora  pro táborák s rodiči, totem, přístřešek  nad jídelnou. Po příjezdu br. Herolda pořádány „Dny lesní moudrosti“.
Poslední týden, díky počasí, byl věnován  převážně vycházkám, koupání a hrám. V tajné činnosti družin bylo zhotoveno křeslo, ukázky ohnišť, zapalovač k táboráku a upomínkové předměty. Družiny vařily maso v Setonově hrnci a pekly „hada“. Byl noční poplach, noční vycházka. Poplachu a noční vycházky se vlčata a  světlušky nezúčastnili. Střelba z luku, turnaj v kopané, skládání odborek, „Tří orlích per“,  lovení bobříků. Při táboráku složilo slib
6 chlapců, v tom týdnu skládaly slib i světlušky a skautky.
Program vlčat a světlušek byl přizpůsoben jejich věku. Skládal se převážně z her, vycházek, přípravy na stříbrnou stopu a z ručních prací. Mezi jednotlivými šestkami vlčat byl sehrán turnaj v kopané. Na vycházkách sbírala vlčata se světluškami houby a léčivé byliny. Vlčata se zúčastnila i  některých Dnů lesní moudrosti.
Likvidace tábora byla zahájena v pátek před odjezdem bouráním brány, úklidem okolí tábora
a likvidací cest dlážděných kameny.Vše ostatní bylo zbouráno v sobotu vlastními silami, téměř bez pomoci rodičů. Likvidace skončila ve 14 hodin.
Finanční stránka celého tábora není zatím uzavřena, protože nejsou dosud uhrazeny všechny faktury spojené s odvozem. Je už ale jasné, že složených 560 Kč na jednotlivce nebude vyčerpáno. O využití zbylých peněz rozhodne středisková rada, případně rodiče. Vliv na nižší náklady mělo rozhodně společné  hospodářské zajištění obou táborů, společná kuchyně a tábořiště včetně dopravy.
Z předchozího  vyplývá, že přes některé nedostatky byla úroveň táborů dobrá.  Potvrdilo to i velmi kladné hodnocení kontroly z ústředí Junáka (br. Brych a Vaněk) a OHS Kutná Hora. Zejména nutno vyzdvihnout materiální připravenost a dobré vybavení táborů podsadami, stany, hospodářskými stany a vybavení kuchyně. S ohledem na danou situaci a  personální obsazení bylo dosaženo dobrých výsledků, což se projevilo v upevnění kázně, samostatnosti a  pospolitosti. Nedostatky se projevily zejména v nejednotné připravenosti oddílů na tábor,  nedostatečném zajištění zásobování, byly nedostatky v personálním obsazení a v nedostatečné praxi ve vedení táborů.

DOPORUČENÏ:
V rámci střediska je nutno koordinovat činnost oddílů zejména v jarních měsících  s ohledem na společný tábor. Zásobování je nutno zajistit předem pečlivěji a detailněji, protože je možná dohoda s velkoskladem o dodávkách až do tábora a to se slevou až 11%. Při provozu tábora to již není možné zajistit. Pro vedení tábora je nutno počítat s větším počtem vedoucích (nejméně 3,3,1 pro vlčata, junáky a zásobování a totéž pro dívčí tábor), protože zkušenosti a tábornická praxe je u dětí malá a vyžaduje při každé činnosti dozor. Vlčata nutno rozdělit do dvou věkových skupin s rozdílnou náplní.
Nedostatkem také bylo, že ačkoliv se táborová rada scházela pravidelně, schůzky vedoucích konané v prvním týdnu denně se v dalších týdnech již nekonaly.
Je bezpodmínečně nutné  alespoň měsíc předem  sestavit písemně program celého tábora v alternativách pro příznivé a nepříznivé počasí, aby se omezila nutnost improvizací. Každý, kdo pojede na tábor jako výpomoc, musí vědět předem jaký je jeho úkol, co tam bude dělat. Rovněž nutno připravit jídelníček, aby zásobování bylo plynulé a plánovité již od začátku.

(Tuto závěrečnou zprávu  sepsali vedoucí tábora Frencl a Procházková).

Tábor Talmberk 1969

Dopis bří. Prášlila a Adamce z Talmberku 69