Pomocníci ze Sdružení přátel Junáka

3.05 – Pomocníci ze Sdružení přátel Junáka

SPJ (Sdružení přátel Junáka) bylo podle předválečného vzoru a stanov (z léta 1939) ustaveno 5.12.1945 a převzalo zodpovědnost za hospodaření a finance střediska. Zápisy jejich výborových schůzí končí bez vysvětlení 5.6.1946, takže hlavní aktivity SPJ, nákup stanů z výprodeje americké armády, ale také jejich společenské akce (výlety),  nejsou písemně dokumentovány.  Proto působení  SPJ v létech 1947/49, sepsané jen podle vzpomínek, bude nutně neúplné.
 

Kniha zápisů výborových schůzí SPJ je jediným dochovaným písemným dokumentem, nejsou žádné inventurní seznamy, pokladní knihy a doklady hospodaření, není seznam členů SPJ, nejsou záznamy a fotografie z jejich společenských akcí. Všichni funkcionáři SPJ z let 1945-50 zemřeli dříve, než mohli být vyzpovídáni. A tak, po vyčerpání zápisů ze schůzí, jsou vypsány konkrétní vzpomínky, jak SPJ pomáhalo TROJCE (3.oddílu skautů).
Podle shora vzpomenuté „Zápisové knihy“ bylo SPJ právně ustaveno 5.12.1945 a přítomných 16 členů si zvolilo  toto předsednictvo:
             předseda čestné rady            Růžička (evangelický farář)
             předseda výboru                    Kubeš (štábní strážmistr)
             místopředseda výboru           Kolářský (obchodník)
             jednatel                                  Bidlo (krejčí)
             pokladník                                Metzl (účetní)
             hospodáři                              J.Kilingr (krejčí), Koleš (holič)
             správce Skaut. domova        Moravec (kamnář)

Poslední zápis je z výborové schůze konané 5.6.1946. Celkově je v tlustém sešitu zapsáno 11 schůzí a nejsou známy důvody, proč zápisy končí oznámením příští schůze -  23.7.1946, ze které již zápis nebyl proveden.
Z významnějších bodů jednání uvádíme:
- sdělení Národní banky o výměně peněz. Rozhodnutí:  každý oddíl dostane 500 Kčs a musí vést pokladní knihu (5.12.45)
-  získány dvě chaty, Svobodova a Petráškova,  poděkování Chudému za obstarání polní kuchyně, je nutno opravit srub a zdvojit okna Domova, nepoužívat Domov jako skladiště,      oddíly si ponechají 25% zisku z jimi pořádaných kulturních podniků (27.12.45)   
- zvolen „zábavní výbor“: Metzl, Kubeš, Suchačev, Sedláček, Cihlář-Oskar,  zemřelé Marii Bichlbauerové zakoupen věnec za 600 Kčs (2.1.46)
- jednáno o postavení dřevníku  a opravě plotu Domova, o rozprodání  přebytků dek  (6.2.46)
- valná hromada s účastí 48 členů (27.2.46) zvýšila členský příspěvek na 25 Kč, z výboru odešel Koleš, výbor doplněn o:     zapisovatele                Vlasák
                                                      revizory                       Chudý, Michálek
                                                      správce chat                Dvořák J., Suchačev
- jednáno o získání  pianina zabaveného  Němci, o koupi pingpongového stolu  (27.3.46)
- Škodovka již dřevěné baráky rozprodala, schváleno  provedení plotu a vrat (13.3.46)
- obložení klubovny dřevem přijde na 14.300 Kč, úkol pronajmout sál DTJ a náměstí na květnové skautské oslavy (20.3.46)
- ústředím Junáka zamítnuta žádost na uvolnění vázaného vkladu na opravy Domova, vzata na vědomí informace ústředí o slučování tělovýchovy (12.4.46)
- zakoupeno 38,7 m plátna na stany, bude zaplacena  požární pojistka na Domov a srub, splacen dluh spořitelně a Příhodovi (5.6.46)

Zápisy touto schůzí končí, překvapivě nebylo vůbec jednáno o hájovně a tábořišti v Julinčině údolí (kdo tedy byl správcem hájovny?).  Protože další dokumenty nejsou, svými vzpomínkami  pokračuje jeden z vůdců TROJKY (Cihlář-Pep):
Ve výboru SPJ došlo ke změnám. Předsedou SPJ se stal br. Chudý, budoucí politický vězeň. Jeho nástupce již asi ani zvolen nebyl, protože rokem 1948 většina oddílů končila a svoji aktivitu logicky omezilo i SPJ. Třeba říci, že jsme (jako oddíloví vedoucí) s výborem SPJ nikdy nejednali, stýkali se jen s trojicí (zbylých) funkcionářů: s hospodářem Kilingrem, jednatelem Bidlem a pokladní Michálkovou. Jejich vztah k nám byl doslova „rodičovský“. Vedle podpory hmotné a morální to bývala i prostá starost,  zda jsme na něco nezapomněli. Stáli vedle nás  věrně až do úplného konce v říjnu 1951. Vedle těchto funkcionářů vzpomínáme i na řadové členy – aktivisty, zvláště na obětavého Láďu Koubu, ale i na pana Adamce,  Klapala a další,  kteří pomáhali s opravami Domova, na požádání i se stavbou a bouráním tábora. Přehled o majetku, který ve správě SPJ středisko vlastnilo, se nedochoval. Největším našim bohatstvím byly bezesporu stany, nakoupené koncem roku 1946 a v roce 1947 z přebytků americké armády. Byly to dvoudílně stany “áčka“, které se výborně hodily k podsadám velikosti 2x2 m. Byly tmavozelené barvy s černými, asi 10 cm vysokými písmeny „US“ ve středu každého stanového dílu. Mít celý tábor sestavený jen z těchto stanů se nám podařilo poprvé v roce 1948 a byla to paráda. Měli jsme jich vypůjčeno 12 (tři jsme měli vlastní oddílové), z toho usuzuji, že SPJ vlastnilo nejméně třicet těchto stanů v celkové ceně 360.000 Kčs (měny před peněžní reformou v roce 1953), společenský stan (hangár) a další táborovou výbavu (polní kuchyni, velké kuchyňské hrnce, sekery, pily, řemeslnické nářadí).  To vše bylo v říjnu 1951 za asistence SNB předáno místním svazákům, zřejmě bez jakéhokoliv písemného potvrzení o převzetí. Tak byla předána i pokladní hotovost asi 18.000 Kčs, které se nestihly utratit. Kdo a jak tento zabavený inventář užíval a zda vůbec zůstal v Třebechovicích p.O. jsme nezjistili, bylo by i zajímavé vědět, jak si poradili s tím nenáviděným „US“ na stanových celtách. SPJ mělo kolem šedesáti členů, kteří se, mimo valných hromad, stýkali i na společných výletech  do blízkého okolí. Podle dochované fotografie se cestovalo na valníku taženém  nákladním autem místní traktorové stanice.

Počet a cíle těchto výletů se zjistit nepodařilo.  Byly jmi prý Adršpach a Potštejn, ale i rodičovské návštěvy táborů. Soukromé automobily totiž tehdy prakticky nebyly.
Poslední písemnou zmínkou o SPJ je pozvánka na ples v únoru 1950, kde je SPJ vedle ČSM  a JUNÁKA v ČSM uvedeno jako spolupořadatel. Zřejmě se podílelo na financování a tombole, osobou Ládi Kouby a dalších vodáků pak na výzdobě a službách.

Vzpomínky na SPJ