Bylo nás přes pět set, osmnáct oddílů

3.02 – Bylo nás přes pět set, osmnáct oddílů

Název kapitoly není přehnaný. Podle dochovaného hlášení vstoupilo do třebechovického JUNÁKA  v poválečném roce 1945 celkem 521 skautů a skautek a v roce  1946 bylo 368 registrovaných členů, tedy čtyřnásobek předválečného počtu, oddílům chyběli zkušení vedoucí.

Organizační struktura třebechovického střediska v hektickém roce obnovy JUNÁKA, jakým rok 1945 bezesporu byl, není bezpečně známa. Protože se registrační listy oddílů nedochovaly a vzpomínky pamětníků se občas neshodují,  přebíráme níže uvedený seznam oddílů a jejich vůdců  z almanachu, vydaného v roce 1992, k jehož pravdivosti nebyly připomínky.  Zakladateli a vůdci níže uvedených oddílů byli vesměs  „předváleční“ skauti, kteří si skautskě ideje a dovednosti osvěžili na výcvikovém táboře v Julinčině údolí Orlických hor, pořádaném necelé 3 měsíce po osvobození. Jeho vedoucími a instruktory byli Egon Sucharda, Ruda Hejčl a Marie Bichlbauerová.

Středisko Junáka Třebechovice p.O . mělo v roce 1945 tyto oddíly:
1. smečka vlčat    MICHERA Oldřich,   KOLÁŘSKÝ Miloš
2. smečka vlčat    SUCHAČEV Jiří
3. oddíl skautů    MARTINEC Arnošt, STEINWALD Lumír   
4. oddíl skautú    DVOŘÁK Josef,  STEINWALD Miloslav
5. oddíl skautů    SEDLÁČEK Josef, UHLÍŘ Jan
6. oddíl skautů    HEJČL Rudolf
7. oddíl skautů    KOUBA Stanislav, BOUKAL Jan
8. oddíl skautů    KUBEŠ František, BĚLKA Milan
11. oddíl oldskautů    ŠULC Zdeněk, REJCHRT Josef
1. roj světlušek    KEPRTOVÁ Věra, HANUŠOVÁ Antonie
2. roj světlušek    MORAVCOVÁ Růžena, KÁNSKÁ Dagmar, VOLEJNÍKOVÁ Alena
3. oddíl skautek    DVOŘÁKOVÁ Anna,  PROCHÁZKOVÁ Božena
4. oddíl skautek    BICHLBAUEROVÁ Marie, MICHÁLKOVÁ Marta
5. oddíl skautek    ADÁMKOVÁ-HANUŠOVÁ Neda, JAVŮRKOVÁ Libuše

V roce 1945 existoval  také 12. oddíl skautů a 6. oddíl skautek v Blešně, v  roce 1946 bylo však Blešno již samostatným střediskem.

Osvobozením a obnovením Československa v jeho předválečných hranicích (bez Podkarpatské Rusi, která byla připojena k Sovětskému svazu) a tzv. Košickým vládním programem „lidové demokracie“ se mnohé změnilo. Je osídlováno pohraničí, odkud byly odsunuty více než dva miliony Němců, jsou znárodněny doly, těžký průmysl, některé potravinářské podniky, banky, otevřely se vysoké školy, skončila zaměstnání nařízená pracovními úřady, armáda povolávala první brance.  To vše ovlivnilo práci střediska v podstatě negativně. Mimo školáků a studentů si všichni hledali zaměstnání, budovali svou novou existenci, odcházeli splnit základní vojenskou službu. To bylo hlavním důvodem postupné redukce počtu chlapeckých oddílů. (Data a důvody redukce dívčích oddílů nezjištěny).

V září 1945 odešel do Mimoně Ruda Hejčl, jeho 6. oddíl nástupce nenašel a zanikl.Téhož roku se z Třebechovic odstěhoval i Egon Sucharda. Protože br. Koleš byl jmenován okrskovým vůdcem a  br. Standa Kouba učiteloval a bydlel mimo město, byl do funkce střediskového vedoucího registrován br. Josef Hrubý-Kámoš, který jako ročník 1921 na vojnu nešel. Armáda totiž nelenila a již v říjnu 1945 povolala na vojnu ročníky 1922 a  1923, a tak o svého vůdce přišel 4. oddíl br. Josefa Dvořáka-Amáda, kterého nahradil br. Sláva Steinwald a také 3. oddíl br. Erny Martince, kterého  v roce 1946 nahradil br. Lumír Steinwald . V roce 1947 již tento oddíl registrován nebyl, jeho číslo však nezaniklo, převzal ho v březnu 1947 ustavený oddíl – budoucí legendární TROJKA, jejíž páteří byl agilní 8. oddíl br. Ferky Kubeše, k němuž se přidal 5. oddíl br. Cihláře-Oskara.

V roce 1946  odešli na vojnu další tři vůdci oddílu (ročník 1924), a to br. Jirka Suchačev, jehož vlčata 2. smečky přešla do 1. smečky br. Oldy Michery, vedení 5. oddílu br. Josefa Sedláčka  převzal br. Josef Cihlář-Oskar a vedení 7. oddílu br. Jana Boukala převzal br. Karel Hovorka.
V roce 1947 vypadala registrace chlapeckého kmene takto :
1. smečka vlčat, „nový“3. (bývalý 8.) oddíl , 4. oddíl, 5. oddíl (zaniklý ten rok včleněním  do 3. oddílu), 7. oddíl a oldskauti 11. oddílu. Došlo ke změnám ve vedení oddílů, konkrétně: vedení 4. oddílu převzali bratři Steinwaldové (Lumír a Slávek) a vedení 11. oddílu manželé Horákovi. Toho roku pořádané tábory byly všechny oddílové, ne tedy společné (střediskové). To byl významný posun vpřed a příslib do budoucna. Ta slibná budoucnost však trvala jen krátce, ukončily ji únorové události 1948.

V roce 1948 byly  registrovány již jen čtyři chlapecké oddíly a oldskauti, poprvé (a naposledy) jako l. oddíl vodních skautů, děvčata registrovala zřejmě oddíl světlušek (vedoucí Věra Keprtová) a oddíl skautek  (Anna Dvořáková, Marta Michálková). V roce  1949 vodní skauti přestoupili do tělovýchovy a v TJ Kožena založili odbor kanoistiky. V JUNÁKU byla registrovaná již jen TROJKA (3. oddíl) a jako její vedoucí byl uveden  br. Josef Marek-Mour, protože nebyl „buržoazního  původu“; byl nahlášen i jako vedoucí tábora, i když na táboře vůbec nebyl. Taková to byla doba, tak rychle  jsme se učili jak  totalitní režim přelstít.

V roce  1950 již JUNÁK registrační formuláře nevydal, TROJKA tedy nahlásila pokračování v práci jen dopisem, uspořádala dvoutýdenní putovní tábor „Slovač 50“, ale po pohrůžce svazáků, že již nebudou trpět „nedovolené spolčování“, byla 3. října 1950 činnost oddílu zastavena. V občasném scházení pokračovali však ještě roveři, kteří uskutečnili i dva další putovní tábory v roce 1951 a 1952.

           Přehled táborů pořádaných v poválečných létech:
1945 – společný      výcvikový tábor pro vedoucí oddílů Julinčino údolí Orlických hor (vedli E.Sucharda a M.Bichlbauerová)
1946chlapecký    Julinčino údolí Orlických hor (vedl Hrubý)  – dívčí  Julinčino údolí Orlických hor (vedla Boháčová, roz. Šubrtová)
1947chlapecké:   3. oddíl – Česká Cikánka na Českomoravské vysočině (vedl Kubeš) 4. oddíl – Stará Huť v Orl. horách (vedl L.Steinwald) 7. oddíl – Stará Huť v Orl. horách (vedl Hovorka) – dívčí: světlušky – Stará Huť v Orl. horách (vedly Moravcová a Kánská) (tábory ve Staré Huti měly společnou kuchyni) skautky – Říčky v Orl. horách (vedla A.Dvořáková)
1948chlapecké:   3. oddíl – Lukov u Znojma (vedli Kubeš a Vlačiha) vodáci – na Chrudimce u Seče (vedli Horákovi) vlčata – Dobré v Orl. horách (vedl Michera) – dívčí:           světlušky – Dobré v Orl. horách (vedla V.Keprtová) (tábory v Dobrém měly společnou kuchyni)
1949chlapecký 3. oddíl – Smrčná nad Sázavou (vedli Vlačiha a Cihlář-Pep) vodáci – putování po Sázavě (vedla Michálková)
1950chlapecký  3. oddíl – putovní tábor střední Slovensko „Slovač 50“ (vedl Vlačiha)
1951chlapecký  3. oddíl – putovní tábor „Jeseníky-Beskydy-Váh 51“ (vedl Vlačiha)
1952chlapecký  3. oddíl – putovní tábor východ Slovenska „Vihorlat 52“ (vedl Vlačiha)

Legitimace z let 1947 - 1950

Ruda Hejčl a poválečná obnova

Chlapecká poválečná část střediska
 

Oblastní sjezd v Králikách