Nacistická okupace ČSR a první likvidace Junáka

2.15 – Nacistická okupace ČSR a první likvidace Junáka

 
Mnichovský diktát v září 1938 znamenal rozvrácení Československa. České země ztratily pohraniční území Sudet a  Slovensko prosadilo svoji autonomii a profašistický režim. Zbytek naší vlasti okupovala hitlerovská vojska v noci 15.března 1939, následoval  tzv. Protektorát Čechy a Morava. Naše tři poslední tábory pořádané o prázdninách roku 1939 byly tedy již za německé okupace. V roce 1940 už tábor pořádán nebyl, unikli jsme tak asi  jeho násilné likvidaci. Svou aroganci  nám však gestapáci předvedli v Třebechovicích  4.listopadu 1940, když zkonfiskovali všechen náš spolkový majetek.
 
Po zřízení Protektorátu bylo jasné, že skauting ve stínu hákového kříže dlouho existovat nebude. V Německu byl skauting zlikvidován a nahrazen povinným členstvím ve spolku  tzv. „Hitlerovy mládeže“ Hitlerjugend  v roce 1935, tedy dva roky po nástupu Hitlera k moci. Že je skauting neslučitelný s jakýmkoliv totalitním režimem se mohl přesvědčit  i A.B.Svojsík při své návštěvě SSSR v roce 1938. Zemřel krátce  po návratu 17. září  1938,  takže proces „národního sjednocení“ již nezažil. Důsledkem tohoto vývoje byl i mimořádný valný sjezd „Svazu junáků skautů a skautek RČS“ pořádaný 10. a 11. prosince, který ukončil období  „Svazu“ a připravil sjednocení skautingu v novém  spolku Junák, a to již bez  autonomního Slovenska, jehož profašistická vláda na podzim 1938  všechny skautské organizace rozpustila a povolila jen Hlinkovu mládež (obdobu Hitlerjugend). Zákonem z 28.4.1940 bylo pak nařízeno, že výchovu občanů ve věku 6-19 let  provádí Hlinkova mládež a občanů ve věku 20-60 let nechvalně známá Hlinkova garda.
 
Skautské tábory v roce 1939 probíhaly ještě normálně,  ale v září, po přepadení Polska  a začátku 2. světové války, bylo vše jinak. Došlo k rozsáhlému zatýkání rukojmí, k zavření vysokých škol. Byly také  první zákazy nošení skautského kroje. (Celostátní zákaz je datován 28.8.1940). V tomto ovzduší se proto tábor v roce 1940 již nepořádal, a tak jsme  naštěstí nezažili násilné ukončení tábora jednotkami Gestapa a SS, které proběhlo 11.července 1940. Poslední veřejnou akcí třebechovických skautů byl  7. května 1940 uskutečněný průvod do Štěnkova k otevření nového srubu vlčat. Akce musela být již ohlášena a schválena německým velitelem města.
 
Skautští historici vypověděli, že po15. březnu 1939 (kdy Němci okupovali zbytek Čech a Moravy) se registrace členstva skoro zastavila a ústředí Junáka ji ani neurgovalo, vázla také realizace změn v organizaci středisek podle usnesení ustavujícího sněmu JUNÁKA , konanho 22.1.1939. V roce 1940 měl JUNÁK na 35.000 členů registrovaných a nezjištěný počet členů neregistrovaných. Dokladem našeho podílu je v příloze zobrazený  seznam chlapeckého kmene, registrace minimálně jednoho (prvního) oddílu byla provedena a také ústředím JUNÁKA potvrzena zvláštním dekretem. Zda to byl obvyklý způsob potvrzení registrace nevíme.  Jmenný seznam je historicky zajímavý množstvím bratří, kteří se po válce stali zakladateli a vůdci třebechovických oddílů.
 
 
Podobný jmenný seznam děvčat se nezachoval, ze sborové kroniky však ještě víme, že roku 1940 byl předsedou (starostou) reorganizovaného spolku Josef Příhoda, vůdcem (velitelem) střediska František Koleš, oddíl skautů vedl Rudolf Hejčl, l. oddíl vlčat František Koleš, 2. oddíl vlčat Josef Hájek, světlušky vedla Marie Bichlbauerová a skautky Neda Hanušová.  Počet třebechovických skautů a skautek všech věkových stupňů byl v roce 1940 kolem stovky aktivních členů, nejvíce za všechna meziválečná léta.
Konkrétní průběh  likvidace střediska a konfiskace všeho majetku se zjistit nepodařilo, podle životopisné výpovědi br. Hejčla  převzali náš majetek opilí gestapáci 4. listopadu 1940. Zda byl tomu smutnému aktu přítomen ještě jiný činovník střediska se zjistit nepodařilo.