Stavba a otevření Skautského domova v roce 1934

2.09 – Stavba a otevření Skautského domova v roce 1934                

 
Sen „mít vlastní střechu nad hlavou“ se nám splnil až v roce 1934. Do té doby se schůzky ko- naly v různých propůjčených prostorách. Hlavní základnou se stala 5. třída obecné školy, ve které byly pořádány i besídky pro veřejnost. Svoji tělocvičnou nám pomáhala i měšťanská škola. Stavba „skauťáku“ trvala necelé tři měsíce. Slavnostní otevření se konalo 14. května 1934.
 
Projekt a stavba Skautského domova
Projekt, zpracovaný a zvažovaný v roce  1931 neuspěl pro svou finanční náročnost odhadovanou na 34.000 Kč. Nový projekt zpracovaný stavitelem Rádlem měl rozpočet 14.000 Kč. Byl i v probíhající hospodářské krizi únosný a proto jej předsednictvo spolku schválilo a ustavilo „Stavební výbor“ vedený br. Příhodou s členy Kolešem, Hejčlem a Hanušovou. Stavební parcela byla vyhlédnuta a získána vedle školní botanické zahrady na místě, které se uvolnilo přeložkou silnice na Štěnkov a tvořilo pruh 7 m široký a 70 m dlouhý. Městská rada chtěla parcelu jen pronajmout, ale pak souhlasila s odprodejem. Za 418 m2 bylo  zaplaceno 2.090 Kč.
 
Přípravné práce začaly již v polovině roku 1933, kronika zaznamenala:
- ČERVENEC: za Štěnkovem zhotoveno 180 betonových tvárnic a uděláno 200 pohlednic
   s obrázkem projektovaného Domova.
- SRPEN: vytištěno a rozesláno 120 provolání s žádostí o pomoc při výstavbě Domova.
- ZÁŘÍ: okolním lesním správám rozeslány žádosti o levné stavební dřevo. Hradecké polesí nabídlo slevu 33%, to spolu s dobrou zkušeností skautů ze Dvora Králové n.L. vedlo k rozhodnutí  postavit Domov ze dřeva.
- LISTOPAD: Městská rada schválila prodej pozemku s datem 3.11.1933, o tři dny později se již začalo s jeho oplocením (stavitel Hnilička), 20.11. byla na budoucím staveništi skácena lípa, 23.11. vykopána zkušební sonda pro kontrolu spodku a staviteli Rádlovi zadáno zhotovení definitivních plánů.
- ZIMNÍ MĚSÍCE 1933/34: svážen stavební materiál (tvárnice, písek, škvára), povozy  byly  většinou zdarma.
Vlastní stavba Domova se uskutečnila v jarních měsících roku1934
-  BŘEZEN: poté co obecní stavební komise  prohlédla a schválila místo a plány stavby, byla 1.3.1934 předsedou Stavebního výboru Příhodou a sborovým vůdcem Kolešem podepsána notářská smlouva. „Dnem D“ stavby Domova byl 10.3., kdy začalo brigádní kopání základů. První placený dělník (p. Škop) a zedník (p. Janeček) přišli 21.3. a již za deset dní zednické práce ukončili.
-  DUBEN: z dříví dovezeného 4.4. začali  9.4. pracovat tesaři a za čtyři dny byla už slavena glajcha“.

Slavnostní otevření Skautského domova
K popisu dvoudenních „slavností otevření skautského domova“ užíváme novinovou zprávu v „Kraji Královéhradeckém“, kde se psalo (mírně zkráceno):
„Večer dne 12. května 1934 se konala ve Skautském domově SLAVNOSTNÍ  VALNÁ HROMADA SPOLKU za přítomnosti starosty města Rudolfa Vitouška a městských radních,  zakladatele místního skautingu Františka Barvíře, bývalých skautů, četných příznivců a hostů. Předseda „stavebního výboru“ učitel Josef Příhoda vysvětlil přítomným vznik a způsob stavby - beton a dřevo, které byly pro spolek nejlevnějším materiálem. Poukázal na solidnost podnikání, takže spolek nebude zadlužen. Dvěma členům spolku, MUDr. O. Klepetářovi a manželům Rejchrtovým udělil za vynikající podporu čestný diplom a jmenoval je zakládajícími členy spolku. Vůdce sboru František Koleš přečetl pozdravné dopisy a podal retrospektivní přehled vývoje spolku od jeho založení v listopadu 1912. Učitel František Skřivan ocenil dílo ušlechtilého zakladatele Františka Barvíře, který v roce 1912 spolek úředně ustavil a získal znamenitou a obětavou vůdkyni skautek učitelku Slávku Šubrtovou, která získala spolku velké sympatie veřejnosti. Starosta města Rudolf Vitoušek vyslovil potěšení z rozkvětu spolku a popřál mu do jeho další činnosti mnoho zdaru. Po schůzi vzpomínali bývalí skauti na romantické příhody z dob svého skautování, kdy je vůdce Barvíř vedl pod hvězdnou oblohou a zasvěcoval do tajů a krás přírody. Za Skautským domovem na břehu rybníčku zažehli pak mladší skauti táborový oheň a zpěvem bavili přítomné.
SLAVNOST OTEVŘENÍ SKAUTSKÉHO DOMOVA se konala pod záštitou městské rady v neděli 14. května 1934 odpoledne za účasti všech místních spolků, četného občanstva a krojovaných skautů z celé župy. Průvod u Skautského domova uvítal předseda  stavebního výboru Josef Příhoda, za město promluvil učitel František Skřivan (předseda našeho spolku 1919-1923), za skautskou župu prof. Preininger, za místní Osvětový sbor paní Svobodová. Načež předseda Josef Příhoda předal klíče ke Skautskému domovu sborovému vůdci Františku Kolšovi s přáním, aby se v něm vychovávali řádní lidé a občané, ku prospěchu města i republiky. Po slibu, který vůdce František Koleš učinil, byly hrány státní hymny, načež se průvod odebral na sousední hřiště DTJ k veselici.
Slavnostní den byl ukončen  táborovým ohněm za Domovem, při čemž skauti, především hradečtí, znamenitě bavili přihlížející obecenstvo. Za krásné pohody byl ukončen významný  den, ve kterém se konečně splnil sen „Místního sdružení Svazu junáků-skautů RČS“ mít vlastní spolkový objekt“.
 
Tuto novinovou zprávu považujeme za vhodné doplnit o pár zajímavých podrobností.
V čele průvodu šla městská rada se starostou Vitouškem, následoval pěvecký spolek Oreb, zástupci místních spolků  a krojovaní skauti z okolních měst. Průvod vedla kapela pana Matušky a uzavíral sbor  třebechovických skautů a skautek v počtu 52 osob. Na pronajatém hřišti DTJ byl postaven ukázkový tábor s bránou, nechyběl skautský bufet a kavárna. Předváděly se skautské hry a  dovednosti a tancovalo se při reprodukované hudbě. Bohužel na oslavy nepřijel zakladatel českého skautingu prof. A.B.Svojsík, kterého omluvil a zastoupil župní zpravodaj prof. Preininger. Do rámce slavností patřilo10.5. divadelní představení „Kocourkovští mudrlanti“ v hotelu „Černý kúň“. Divadlo nacvičili Hanušová a Koleš, který také řídil dětský orchestr. 12.5. byla valná hromada spolku a sraz bývalých skautů, kteří přivedli i br. Barvíře. Koleš přečetl pozdravné dopisy těch, kteří se nemohli dostavit. Šlo zřejmě o první (!) spolkové  využití Skautského domova. 13.5. byl  dostavěn ukázkový tábor na pronajatém hřišti DTJ.
 
Další osudy Skautského domova
Od roku 1939 sloužila horní místnost Skautského domova jako provizorní učebna obecné
školy, což v podstatě zabránilo jejímu užívání Němci a jejich přisluhovači. Na slušné zacházení nebojácně dohlížel „strejda“ Podolník. Po jeho úmrtí roku 1953 nebyla již  funkce domovníka a údržbáře obsazena a jeho „kamrlík“ začal sloužit jako malá klubovna. Po válce připravovaná přístavba Skautského domova vypadala velice slibně. Podle plánů zpracovaných  (jako v roce 1934 ) opět  stavitelem  Ondřejem Rádlem by se plocha domova zdvojnásobila a protože i rozpočtovaná cena 147.000 Kč byla na tu dobu příznivá a problémy s povolením stavby se nepředpokládaly,  začal se hned kupovat a svážet materiál a hotovily se betonové tvárnice. Po únorovém komunistickém puči bylo však všechno jinak. Krajský národní výbor dopisem z 13.10.1948 přístavbu nepovolil se zdůvodněním, že stavba není pro budovatelské úkoly dvouletky potřebná. A o dva roky později okupovali Skautský domov na dlouhých čtyřicet let  svazáci a pionýři, kteří se nejen o jeho údržbu nestarali, ale právními kličkami jeho vrácení zdržovali plných sedmnáct let!