Jak šly meziválečné roky

2.01 – Jak šly meziválečné roky 

Tato kapitola zkouší zmapovat meziválečný vývoj členské základny, její rozdělení do oddílů, střídání oddílových vůdců (a jejich důvody), problémy s klubovnami, usnesení a dohodnutá pravidla, která činnost a chování skautů tehdy usměrňovala.  Pro rychlou orientaci v textech jsou použity „tučné“ symboly, a to pro oddíly chlapecké (CH), dívčí (D), pro klubovny (K).
Jiné důležité události toho roku jsou uvedeny pod Další události: V kronice užívané dobové pojmy „skupina“ a „sbor“ jsou pro srozumitelnost nahrazeny současnými ekvivalentními pojmy „družina“ a „středisko“.

Rok 1919:
Na doporučení A.B.Svojsíka uvažováno přeměnit „Kroužek skautů“ (registrovaný dosud jako jednotka pražského ústředí) na skutečný spolek, za nimž by stály vlivné osoby a členstvo přispívající. Úkolu se ujal učitel Skřivan, který získal další učitele i pomocníky z řad občanů. Schůzka zájemců a příznivců skautingu se  konala v polovině března v restauraci „Nebíčko“, dohodnuto založit spolek „Junák-český skaut v Třebechovicích p.O.“. Stanovy zpracované Skřivanem, Barvířem a Kilingrem se nedochovaly. Za schůzi ustavující se pokládá výborová schůze 16. září 1919, která zvolila učitele Fr. Skřivana předsedou výboru spolku (= starostou). Příspěvky stanoveny na 40 hal. měsíčně.
(CH) 19 chlapců rozděleno do dvou družin, a to Žlůvy (vedoucí Veselý, zást. Šrámek) a Sýkory (vedoucí Klepetář, zást. Koleš) a stanoveno: skauti do 16 let musí být po 21 hodině  doma, nesmí odepřít poslušnost vůdci či jej zlehčovat v očích druhého, jinak hrozí vyloučení.
(K) Bezvýsledně hledána vhodná klubovní místnost.
Další události:
KVĚTEN. Sázení „lípy svobody“.
ČERVENEC: Městská rada požádána o subvenci (zda vyhověno nevíme), podána také stížnost na přílišné využívání skautů na různé akce.
ZÁŘÍ: Ustavení spolku „Junák-Český skaut v Třebechovicích p.O“, oznámeno úřadům 16.9.
PROSINEC: Založena tradice vánočních skautských  akademií.
.
Rok 1920
Místopředsedou zvolen Karel Čapek,  sborovým vůdcem Barvíř.
(CH)  Počet chlapců stoupl na 30. 1. oddíl vedl K. Hájek,  2. oddíl Fr. Koleš, tábořili společně na Sutých Březích. Kolešův oddíl si vyřezával loutkové divadlo, mezi oddíly  zdravá soutěž.
V září odcházejí na vojnu K.Hájek, J.Kilingr a oba Zemanové. Vedení 1.oddílu přebírá R.Kilingr a později J.Weisbauer.
(D) Vdubnu nový zájem o dívčí skauting, který přes rok usnul, dívek je 19, družinu Šídla vede Máša Svobodová, Vlaštovky  Slávka Šubrtová, která byla též nahlášena svazu jako vůdkyně třebechovických skautek. Družina Šídel má  první dívčí tábor ve škole na Vysokém Újezdu.
(K)  Chlapci mají klubovnu u Matušků, jež půjčována i Vlaštovkám, Šídla se scházela u Svo-bodů. Od října zapůjčována tělocvična v měšťanské škole, kde se cvičilo a jednou měsíčně se konaly rádcovské schůze.
Další události:
KVĚTEN:  Slavnostní skautský slib v Bojku.
ČERVEN: Účast na župním sjezdu skautů severovýchodních Čech na Sutých Březích.
ZÁŘÍ: Získán trenér YMCA  br. Souček pro nácvik lehkoatletických disciplin.
PROSINEC: Vánoční skautská akademie konána  8.12.

Rok 1921
Do prázdnin a táborů dosud největší činnost, pak stagnace, děti odcházely do DTJ a Federace proletářské tělovýchovy podle politické příslušnosti rodičů.
(CH) V říjnu se oddíl vedený J.Weisbauerem rozpadl, oddíly byly proto sloučeny a děti rozděleny podle věku do tří skupin (oddílů): nejstarší vedl R.Kilingr, střední Koleš a nejmladší Příhoda, což se však neosvědčilo, proto návrat ke dvěma konvenčním oddílům, jež vedli:  1. oddíl R.Kilingr, 2. oddíl Koleš. Ten začal pro děti  pravidelně hrát loutkové divadlo. 1. oddíl neuskutečnil plánovaný putovní tábor po Šumavě a měl stálý tábor u Žamberka, 2. oddíl tábořil v Hluckém údolí Orlických hor.
(D) Také u děvčat byly problémy. 1. oddíl M.Svobodové přestal pracovat, zůstalo jen šest starších dívek, mladší vystoupily. Naopak 2. oddíl Slávky Šubrtové měl 28 dívek, skládal druhotřídní zkoušky a každou středu měl knihařský kurs.  Tábory měly oba oddíly v Orlických horách, a to v Sedloňově a  v Antonínově údolí.
(K)  Klubovnu u Matušků a i větší u Drašnarů na Starém městě nařídila bytová komise vyklidit bez náhrady a po prázdninách přišli i o tělocvičnu v měšťance. Agilní Kolešův oddíl si upravil na skladiště chlév u p. Drašnara.
Další události:
DUBEN: Velikonoční výlet do Rychnova n. Kněžnou vedl po měsíci k založení místního skautského oddílu.
KVĚTEN: Účast na lehkoatletických závodech v Hradci Králové.
ZÁŘÍ: Získáno povolení obecné školy používat 5. třídu pro schůzky a kulturní akce.
PROSINEC: Vánoční skautská akademie konána 18.12.

Rok 1922   
Valná hromada konaná 22.1. volí jednatelkou Slávku Šubrtovou, která zakládá a píše kroniku sboru (dnes neocenitelný zdroj informací). Konstatováno, že sbor má formálně čtyři oddíly, z nichž však pracují jen tři.
(CH)  l. oddíl R.Kilingra má dvě družiny: Vlci (starší chlapci),  Kosi (mladší), a také 2. oddíl Kolešův má dvě družiny Drozdi a Tetřevi. Jejich oddílové tábory se z neznámých důvodů konaly opět „doma“ na Vysokém Újezdě a na Sutých Březích. V září odchází na vojnu R.Kilingr a oddíl se bez něho rozpadá (odcházejí studenti), fakticky tak pracuje již jen oddíl Kolešův.
(D) Zbylé čtyři členky oddílu M.Svobodové přešly do oddílu Sl.Šubrtové a vznikl tak „nový“  1. dívčí oddíl s družinami Vlaštovky,  Včely a  Červenky  (družina nováčků).
(K) Chlapci získali místnost na evangelické faře a zařídili si ji jako klubovnu. A ve středu je opět k dispozici tělocvična měšťanky. Starší dívky mají schůzky v 5. třídě obecné školy, mladší ve středu u Prokšů.
Další události:
KVĚTEN: Dobrovolná brigáda přispívajících členů spolku 28.5. na úpravě hřiště Sokola. Účast 23 skautů na rozřaďovacích atletických závodech v Hradci Králové.
ČERVEN: Do Prahy na oslavy „10 let českého skautingu“ odjelo zvláštním vlakem z Hradce Králové našich 15 chlapců a 12 děvčat, jejichž delegace  předala dne 29.8. A.B.Svojsíkovi „Pozdravný list třebechovických skautů“ (na návrh Příhody zhotovili br. Prášil a Linhart). Při převzetí této zdravice náčelník A.B. Svojsík potvrdil, že skauti z Třebechovic p.O byli prvními skauty na českém venkově.
ŘÍJEN: V místních lehkoatletických závodech  17.10. zvítězili skauti nad sokoly.
PROSINEC: 10.12. vzpomínkový večírek k desetiletí českého a třebechovického skautingu, kde bylo br. Barvířovi předáno významné ocenění „Svastika  Hlavního stanu“.

Rok 1923
Únorová valná hromada na návrh Koleše zřizuje „železný fond“ na výstavbu Skautského domova s počátečním vkladem 2000 Kč.
(CH) Oddíl jen jeden - Kolešův, tábořili v Nové Vsi u Týniště n.Orl. a měli ještě putovní tábor po Jeseníkách a kratší v Moravském krasu. V zimě  byla bohatá rukodělná činnost, byl pořádán kurs hvězdářský a uzlování.
(D) Pracoval jen oddíl Sl.Šubrtové,  tábořil pod stany na  hoře Mužský u Mnichova Hradiště a skupina skautek byla na desetidenním zájezdu v Jugoslávii na ostrově Krk, část se vracela domů přes Split, druhá přes Rjeku a Benátky.
(K) Bez záznamu změn
Další události:
BŘEZEN:  Akademie „Junácký večer“ v hostinci „U Jarkovských“ 25.3.
ČERVEN: Pomoc pěveckému spolku „Oreb“ při oslavách jeho padesátin.
SRPEN: V lehkoatletické soutěži se Sokolem, DTJ a Orlem 26.8. byli naši skauti 4x první. .
PROSINEC:  A.B.Svojsík  přednášel 16.12. „U Černého koně“ na téma „Japonsko a jeho lid“, jeho návštěva nás  potěšila a skauting  posílila.
Pořízeno jeviště za 144 Kč pro  pořádání vánočních akademií v obecné škole.

Rok 1924
Na valné hromadě 3.2. odstoupil z funkce starosty učitel Skřivan, jeho nástupcem se stala T.Havlenová, do výboru nově zvoleni  Dotřel (mlynář), Králka (lékárník), Linhart, Koubová a jako hospodář Koleš.
(CH) a (D) bez záznamu změn, tábor CH na Sutých Březích, D poprvé v „chaloupce“ v Antonínově údolí Orlických hor.
(K) Bez záznamu změn.
Další události:
ÚNOR:  Koleš a Šubrtová se 24.2. zúčastnili v Praze sjezdu  skautských vůdců.
DUBEN: Náčelník Barvíř dostal ke své svatbě „Pozdravný list třebechovických skautů“. Pořádán propagační tábor v Boře, kde předváděny skautské dovednosti, skautská kuchyně, atletika, národní tance, večerní táborák se skládáním skautského slibu. Účast skautů i z okolních měst. Druhý den ještě besídka v obecné škole.
PROSINEC: Už počtvrté skautský vánoční večer s dárky v hodnotě asi 300Kč.

Rok 1925
Valná hromada mění stanovy a ustavuje dva výbory (výkonný a správní), které spolupracují, pražské ústředí však s úpravou nesouhlasilo. Konstatováno, že sbor má 68 přispívajících členů. Usneseno pořádat dvakrát do měsíce veřejné osvětové přednášky.
(CH) a (D) bez záznamu změn, tábor  D  v „chaloupce“ v  Antonínově údolí Orlických hor, CH nedaleko v Josefově údolí.
(K)  Pokud bylo na schůzku venku špatné počasí, byla konána v obecné škole, tam i besídky.. Pravidelná cvičení byla v tělocvičně měšťanky,  CH středa, D sobota.  
Další události:
LEDEN: Na Tři krále hrána jednoaktovka „U táboráku“.
DUBEN: Slávka Šubrtová jmenovaná zást. župní zpravodajky pro dívčí skauting.
KVĚTEN: Účast na skautském propagačním dnu v Jaroměři 23.5.
ČERVEN: Účast v krojích na otevření místní Sokolovny 21.6.
ČERVENEC: Sl. Šubrtová se 28.7. zúčastnila v Praze oslav „10 let dívčího skautingu“.
ZÁŘÍ: Klub českých turistů děkuje středisku za probuzení zájmu veřejnosti o Orlické hory.
PROSINEC: 5.12. pořádán „Fibichův večer“, divadelní představení „Pan Johanes“ 25.12. a opět skautský vánoční večer 27.12.

Rok 1926
Spolek „JUNÁK-ČESKÝ SKAUT v Třebechovicích“  změněn na „MÍSTNÍ SDRUŽENÍ
JUNÁKŮ-SKAUTŮ v Třebechovicích p.O.“, stanovy upraveny podle stanov svazových a zaslány ke schválení.
(CH) Za „stále zaneprázdněného“ Koleše převzal oddíl s 15 členy Rudolf Hejčl a aby získal dorost, založil družinu vlčat, minitábor se 7 účastníky uspořádal na Sutých Březích. Měli v tom roce 26 schůzek, 2 oddílová rady, 19 cvičení,  13 polodenních a 4 celodenní vycházky, 1 noční cvičení, 5x atletický výcvik.
 (D)  Oddíl měl 25 členek, tábořil opět v „chaloupce“ v Antonínově údolí Orlických hor. Měly v tom roce  51 schůzek, 43 cvičení, 18 polodenních a 2 celodenní vycházky, 6x atletiku, 12 besídek.
(K) Získána letní klubovna v továrně p. Abelesa a komora ve škole pro knihovnu a inventář.
Další události:
KVĚTEN: Účast na skautské slavnosti v Kuklenách.
V tom roce historicky první zmínka o vlčatech.

Rok 1927
6.2. valná hromada, již patnáctá  a opět změna starosty, zvolen učitel A.Píša. Hlavním úkolem toho roku bylo v rámci oslav „15 let třebechovického skautingu“ uspořádat ve městě ŽUPNÏ SJEZD a lehkoatletické závody, k čemuž se starý výbor „lehkovážně“ zavázal tak, že  nelze ze slibu odstoupit.
(CH) Přišli nováčci, takže začátkem roku měl oddíl 19 členů a  9 vlčat. Oddíl vedl formálně  Koleš, skutečně však F.Hanuš. Tábořili na Sutých Březích ve stanech s podsadami.
(D) Začátkem roku měl oddíl  32 členek. Šotky vede M.Mrázková. Tábořily opět v té své „chaloupce“ v Antonínově údolí Orlických hor.
(K) Bez záznamu změn.
Další události:
KVĚTEN: Slibový táborák v Bojku 15.5., slib složilo  9 chlapců a 5 děvčat.
ČERVEN: Oslavy „15 let místního skautingu“ pořádané v rámci župního srazu 4.- 6. června proběhly za katastrofálního počasí. Pořízen sborový prapor, vydán  pamětní odznak.
PROSINEC: Skautský vánoční večer 25.12. v 5. třídě obecné školy.
Ten podzim hodně pršelo, proto místo vycházek byly besídky v obecné škole (čtení knih hlavně E.T.Setona), hádanky a hry.

Rok 1928
Kronika: rok 1927 byl rokem dřiny, rok 1928 rokem odpočinku a u chlapců skoro stagnace.
(CH)  Z  vojny se vrátil bývalý vůdce Dvořák a  starší chlapci přešli od Hejčla k němu – chtěli se oddělit od skautů mladších a založit vodácký oddíl. Ten však měl jen necelý rok trvání  i když  si s  finanční  podporou  500 Kč a s pomocí řemeslníků stihli postaviti 4 maňásky. Fr.Hanuš s „jižním temperamentem“ krotil vlčata.  Hejčl nedostal na dobu tábora dovolenou, proto se jeho skauti přidali k táboru skautů z Holic, pořádaném u  Brandýsa n.Orlicí , špatné počasí však způsobilo, že z tábora odešli před jeho skončením. V září Hejčl rezignoval na vedení oddílu  a převzal od Hanuše vedení vlčat.
(D)  Dívky pracovaly klidně a stále, oddíl však ztratil skoro třetinu dívek, které odcházely studovat, přicházela ale nová mladá děvčata. Tábor měly v „chaloupce“ v Antonínově údolí.
(K)  Přišli o komoru ve škole, a tak část věcí byla uložena v tělocvičně a kabinetu, část ve skladišti Abelesovy továrny.
Další události : 
DUBEN:  Obvyklý (tvrdí kronika) čarodějnicový táborák s propagačním programem 30.4. (podle pamětníků byl pořádán na Bílé stráni po průvodu městem).
KVĚTEN: Noční cvičení CH i D oddílu, k plánovanému setkání se skauty z Holic u Krytého dubu však nedošlo.
PROSINEC: Skautský vánoční večer v obecné škole 25.12., sehrána aktovka „Zlatá srdíčka“, také byly recitace, koledy, pohoštění, dárky.

Rok 1929
Byla zima vpravdě sibiřská, v únoru uhelné prázdniny, protože škola nešla vytopit. Naopak podzim byl tak mírný, že ještě 15. října se otužilci koupali v Orlici.
(CH) Chlapecký vodní oddíl dožil a renovovaný oddíl se třemi družinami  Ostříži,  Straky a Rysové vede šestičlenná oddílová rada,  formálním vůdcem je Koleš, jeho zástupcem Hejčl. Neměli svůj tábor, přidali se (na dva týdny)  k táboru skautů z Brna, který na Sutých Březích vedl Milota Fanderlik. (Z jednání o pronájmu tábořiště se dochovala zajímavá korespondence Miloty s Hejčlem).
(D) Do května přerušena činnost, protože vůdkyně Šubrtová byla v nemocnici, ale již tradiční letní  tábor v „chaloupce“ v Antonínově údolí  nejen vedla, ale uspořádala i výlet starších  dívek po Orlických horách.
(K)  Schůzky pořádány v obecné škole, a to CH v pondělí a v sobotu, D v pátek. V měšťance konána cvičení, a to CH ve středu a D v sobotu.
Další události:
LEDEN-ÚNOR: Školní uhelné prázdniny narušily citelně skautskou činnost.
KVĚTEN: Účast na skautských slavnostech v Jaroměři.
SRPEN: Skauti z České Třebové nás seznámili s volejbalem, byl velmi oblíben, hrán třikrát týdně, síť si skautky na táboře upletly samy.
LISTOPAD:  Od poloviny listopadu až do vánoc pravidelné besídky v obecné škole.
PROSINEC: Skautský vánoční  večer v obecné  škole 22.12.

Rok 1930
(CH) Fr.Hanuš odchází na vojnu, jeho oddíl převzal R.Horák, má družiny Straky a Ostříže, poté co družina Rysů  byla pro malý počet členů rozpuštěna do dvou jmenovaných družin. Tábor byl pořádán u Panského mlýna v Dobrém v Orlických horách.
(D) Oddíl vede Sl.Šubrtová, má 32 skautek a 6 šotků (= světlušek), tábor opět v „chaloupce“ v Antonínově údolí Orlických hor - poblíž jsou skautské  tábory Prahy, České Třebové a Litoměřic. Po táboře odjíždějí sestry Šubrtová, Hanušová a Mrázková na dívčí lesní školu do Žďáru u Kamenice nad Lipou.
(K) Získána klubovna Na Roli v bývalé dílně p. Drašnara.
Další události:
KVĚTEN: Vzpomenuto výročí „10 let dívčího skautingu v Třebechovicích“, 3.5. fotografování dívčího oddílu se Slávkou Šubrtovou uprostřed.
KVĚTEN: Účast na župní slavnosti ve Dvoře Králové n.L.
ČERVENEC: Účast na skautských slavnostech v Dobrušce.
PROSINEC: Vánoční besídka v hotelu „Černý kůň“ s účastí župního zpravodaje Preiningera. Br. Klepetář daroval středisku troje lyže.

Rok 1931
Ustoupeno od plánované stavby Skautského domova na Obci, na místě bývalého špitálu (vedle mateřské školky), protože rozpočet 34.000 Kč byl finančně neúnosný.  Náhradou postaven příští léto lacino srub za Štěnkovem ze dřeva zbylého  po dívčí lesní škole na Sutých Březích, kde byla Slávka Šubrtová zástupkyní vůdkyně této LŠ.

Rok 1931, pokračování:
(CH) Rok začínal slibně se dvěma oddíly: 1. oddíl (28 členů) vedl Forman a Jelínek, 2. oddíl (26 členů) vedl Hejčl a Horák. Krizový stav  nastal poté, co se Forman vzdal vedení a Hejčl v práci ochabl.  Vedení spojených oddílů se chopili mladí: Kohn, Hájek a Vítek. Tábor toho roku nebyl, chlapci pomáhali při stavbě srubu za Štěnkovem.
(D) Dva oddíly: 1.oddíl (20 členek) vedla Šubrtová a Machová, 2.oddíl (27 členek) vedla Hanušová a Mrázková. Měly společný tábor, opět v „chaloupce“ v Antonínově údolí, kam  přibraly ještě 8 skautek z Kostelce n.Orl. Bylo to naposled, co tam tábořily, protože „jejich chaloupka“ byla ten rok zbořena.
(K) Žádný záznam změn
Další události:
LEDEN:  Svojsík dekretem č. 4255 z 26.1. jmenoval Barvíře čestným skautským vůdcem,  a to na základě prokázané kvalifikace (citace dekretu).
ČERVENEC: Účast 12 chlapců a 10 děvčat na „Táborech slovanských skautů“, nazývaných také  „Prvním slovanským jamboree“. Bylo pořádáno  28.6.- 2.7 1931 v pražské Stromovce. Výstava obeslána modelem dívčího tábora na Mužském (1923), dřevěnou vyřezávanou a vypalovanou pokladnou a lékárničkou a pro tábor zhotoven pomalovaný indiánský stan týpí.

Rok 1932
Ten rok registrováno 26 chlapců a 32 děvčat. Důvod vcelku chabé činnosti byl viděn v tom, že ve výboru spolku je málo rodičů.
(CH) R. Hejčl odešel na vojnu, oddíl převzal J.Šebestík, který přišel z vojny a vedl i tábor v Josefově údolí (v sousedství tábořila Dobruška a Český Brod).
(D) Skautky vede Sl.Šubrtová a světlušky  N.Hanušová. Tábor byl v najaté chalupě mlynáře Poláčka v Hluckém údolí Orllických hor, protože osm let užívaná  „chaloupka“ v Antonínově údolí byla zbořena.
(K) Ztráta tělocvičny v měšťance užívané od roku 1919, bude z ní učebna.
Další události:
KVĚTEN: Účast na župních závodech v Jaroměři,  skautky byly třetí, skauti pátí.

Rok 1933
Valná hromada spolku konaná začátkem roku zvolila za předsedu učitele J.Příhodu a rozhodla o stavbě Skautského domova, pročež ustaven  stavební výbor vedený předsedou J.Příhodou.
(CH)  Vedení oddílu zřejmě beze změn, obvyklý tábor nebyl, pouze 10 dní stanování u srubu za Štěnkovem, kde pomáhali při výrobě tvárnic.
(D)  Slávka  Šubrtová se v září vdala a odstěhovala  se za manželem do Hradce Králové, a tak byl letošní tábor poslední pod jejím vedením. Byl to stanový tábor v Hluckém údolí Orl. hor. 
(K) Bez záznamu změn
Další události:
KVĚTEN: Účast 8 skautek na župních závodech v Kostelci n.Orl., ale nezávodily.
ČERVEN: Od mlynáře Dotřela vypůjčen ostrůvek pro skautské hry a závody, zřízeno hojně užívané volejbalové hřiště.
SRPEN: Světového jamboree v Maďarsku se zúčastnil R.Kreitner, do LŠ poslán J.Hájek.
ZÁŘÍ: Účast při otevření Skautského domova ve Dvoře Králové, získané poznatky vedly bratry Příhodu a Koleše k rozhodnutí pro stavbu našeho Domova ze dřeva. Zhotoveno 200 pohlednic s obrazem projektovaného Skautského domova a rozesláno 120 žádostí o materiální a finanční pomoc při jeho výstavbě.
LISTOPAD: Městské zastupitelstvo schválilo prodej stavebního pozemku, a tak 23.11. objednány u stavitele Rádla definitivní plány.
PROSINEC: Zdařilá vánoční besídka v hotelu „Černý kůň“.

Rok 1934
Vrcholí celosvětová hospodářská krize, středisko je zadlužené, ale pracuje. Celý rok 1934 byl tak ve znamení stavby a otevření Skautského domova. Připomeňme si, že pokus o jeho stavbu v roce 1931 s rozpočtem 34.000 Kč byl nereálný,  užitím  dřeva byl v projektu stavitele Rádla snížen na 14.000 Kč. Také stavební místo vyhledáno nové, a to vedle školní botanické zahrady u silnice na Štěnkov. Stavba uskutečněna s finanční a materiální pomocí četných  přátel skautingu (podrobnosti v kronice).
(CH) a (D) Změny v oddílech a jejich vedoucích nezaznamenány. CH a D tábořili ve dvou třítýdenních termínech za sebou na témže tábořišti u rybníka v Nové Vsi u Holic. Ve vedení chlapeckého tábora se střídali Koleš, Šebestík a Hofman (podle svých dovolených), vedoucí dívčího tábora nezjištěny. Po táboře oddíly přeorganizovány, konkrétní popis však chybí, jen poznámka, že se k práci po oženění vrací Hejčl. Skauti a skautky měli povinnost odpracovat 25 hodin při stavbě Domova.
Další události:
BŘEZEN: 1.3. městská stavební komise schvaluje  plány i staveniště, byla podepsána notářská smlouva, 10.3. začato brigádně s kopáním základů, 21.3. přišel první zedník a přidavač, 31.3. zděná podezdívka hotova.
DUBEN: 9.4. přišli tesaři a již za čtyři dny byli hotovi.
KVĚTEN: 12.5. slavnostní valná hromada a sraz bývalých skautů k dokončení stavby Domova,  stavitel Rádl přál jeho brzkou dostavbu.
Slavnost Otevření Skautského domova s průvodem a veselicí se konala v neděli 14.5., čekala se účast A.B. Svojsíka (byli 2x marně u vlaku), teprve župní zpravodaj Preininger jej omluvil a zastoupil. V rámci oslav pořádáno 10.5. v hotelu „Černý  kůň“ divadlo „Kocourkovští mudrlanti“.
LISTOPAD: V Domově vedl Koleš kurs tance a společenské výchovy.
PROSINEC: Hradečtí skauti předvedli v Domově jako novinku ping-pong (stolní tenis).

Rok 1935
Valná hromada 17.2. spojena  se vzpomínkou na 16 let místního dívčího skautingu. V dubnu ustaven ve městě „branný výbor“, v něm je za skauty  Koleš a M.Bichelbauerová, do výboru „Heldových oslav“ delegováni Koleš a Moravec.
(CH) a (D) K práci se s vervou vrátil ženatý Hejčl. Jeho 1. oddíl má 53  členů (z toho 20 vlčat), 3 šestky a 3 družiny (Straky, Jeleni, Rysi). Osmidenní tábor skautů v Nové Vsi u Holic vedl Koleš, skautky pod vedením Hanušové tábořily 13 dnů v Josefském údolí, kam pořádána i první autokarová výprava rodičů.
Další události:
LEDEN: Již druhým rokem vychází zásluhou Hejčla a Hanušové v jednom exempláři ručně psaný časopis „Ozvěna“.
ÚNOR:  V Domově pořádán 3.2. na zakončené tanečních „1. taneční věneček“ (asi 30 párů).
DUBEN: Branný výcvik vedoucích 28.4.
BŘEZEN: Slibový obřad 7.3. s oslavou 85. narozenin prezidenta TGM.
KVĚTEN: Před  Domovem byl 12.5 vztyčen  totem k prvnímu výročí jeho otevření. Při hojně navštíveném večírku ke Dni matek (asi 120 účastníků) konstatována potřeba rozšíření Domova.
ČERVEN: Účast 60 členů na župním sjezdu v Pardubicích s dobrými výsledky v závodech.
ČERVENEC: Pořadatelská služba na „Třebechovických slavnostech“ 15.-23.7., kdy odhalen i pomník padlým a  Theobalda Helda, v průvodu bylo na 70 krojovaných skautů a skautek, zajišťována pořadatelská služba. V Domově pořádána  propagační skautská výstava.
ŘÍJEN: Sborová vycházka 30 členů ukončuje 13.10. sezónu. V Domově pořádána 28.10. zábavná besídka.
Další události:
LISTOPAD: Skautský večer 3.11. v hotelu  „Černý kůň“  s velmi dobrou účastí.
PROSINEC: Skautský vánoční večírek 22.12. u „Černého koně“, 23.12. vycházka k Bělči, kde ozdoben vánoční strom.
V hotelu  „Černý kůň“ 28.12. uspořádána „První přehlídka hudební mládeže“.
Koupeno pianino od továrníka Vitouška za 2.700Kč, peníze půjčil br. Příhoda

Rok 1936
Valná hromada pořádána 19.1., výbor prakticky beze změn.
Středisko má 55  členů přispívajících a 104 členů činných, registrovaných  v pěti oddílech.
(CH) a (D) Oddíl světlušek vede M.Bichlbaerová, skautky  N.Hanušová, vlčata vede Hejčl, l.oddíl skautů br. Buck (?), 2.oddíl skautů (zatím) Koleš. K práci se vrátil  br. Barvíř. Tábory CH a D postupně na dlouhodobě pronajatém tábořišti u Panského mlýna v Dobrém v Orlických horách. kde zhotoveny skládací podsady a přistavěna kůlna k dřevníku.
Další události:
ÚNOR: V hostinci „U Jarkovských“  uspořádán 1.2. „2. skautský věneček“ (55 párů).
BŘEZEN: V Domově 15.3. akademie k poctě presidenta T.G.Masaryka.
25.3. navštívil Domov místonáčelník B.Řehák a pochválil jeho účelnost i provedení.
DUBEN: Kolaudace Skautského domova proběhla 14.4., má přiděleno č.p. 701. Čarodějnic za Domovem.
KVĚTEN: Besídka ke Dni matek 10.5. v Domově.
ČERVEN: Delegace 13 členů v Praze na jubilejním sjezdu „25 let českého skautingu“, konaném 30.5.-1.6.
SRPEN: Za Štěnkovem byla od 2.8. pořádána Česká lesní škola a státní kurs, které navštívili bratři Svojsík, Novák, Charvát, Cyvín a další, v Třebechovicích se však nestavili a naši skauti se ani nedočkali uznání, že tábořiště připravili (k tomu Svojsík poslal 14.6.1937 omluvu).
ŘÍJEN: Každou neděli v Domově pro děti čteny pohádky s diapozitivy.
LISTOPAD: V hotelu „Černý kůň“ pořádán Junácký večer.
PROSINEC: Skautský vánoční večer v Domově, poprvé na novém jevišti.
U „Černého koně“ uskutečněn 25.12. „Druhý hudební večer mládeže“, tentokrát spolu s Hudebním sdružením.

Rok 1937
Jubilejní rok oslav „25 let třebechovického skautingu“, konaných 4.-5.září. Velká snaha o získání rybníčku za Domovem. V noci na 13.5. vykraden Domov, proto má od 6.8. svého domovníka –„strejdu“ Podolníka.
(CH) a (D) Bez záznamu změn. Tábor společný a historicky největší  (až 42 táborníků), vedla  „táborová správa“ (Koleš, Bichlbauerová, M.Uhlíř, Kreitner),  tábořiště v Dobrém zajištěno smluvně na další roky.
Další události:
LEDEN: V hotelu „Černý kůň“ pořádán „3. skautský věneček“.
DUBEN: Již tradiční pálení čarodějnic za Domovem .
KVĚTEN: 1.5. sborový výlet: Potštejn-Litice-Bednářova chata-Rychnov n.Kn. (23 osob,
26 km). Účast 42 členů na župních závodech v Hradci Králové 16.5., získáno 5 cen, protestováno proti nespravedlnosti soudců.
ČERVENEC: Tragická smrt a pohřeb skauta-letce Fr.Hanuše (havaroval u Zvolena).
ZÁŘÍ: Ve dnech 4.-5.9. proběhly oslavy 25 let třebechovického skautingu.
Sborový vůdce  Koleš obdržel diplom Náčelnictva .
Na vánoční besídce daroval starosta Příhoda 600 Kč na zakoupení velkého stanu.

Rok 1938
Tragický rok pro Československo, které mnichovským diktátem ztratilo pohraniční sudetské území. Naše armáda bez boje opustila  opevnění, přišli jsme o 30% území s téměř pěti miliony obyvatel. Na území zabraném Hitlerovci rázem zaniklo 220 skautských oddílů, zábor málem postihl i naše tábořiště v Dobrém v Orlických horách. A přidala se i čerstvě autonomní „Slovenská krajina“, když  dnem 5.12.1938 rozpustila slovenské skautské oddíly (!). Naše středisko bylo v této neklidné době konsolidované, mělo 70 skautujících členů,  sborovým vůdcem byl  Koleš, jeho zástupcem R.Kreitner.
(CH) a (D)  Vlčata vede Koleš, světlušky Bichlbauerová, skauty St.Kouba, skautky N.Hanušová. Tábor vlčat a skautů v Dobrém v Orl. horách  navštívil R.Plajner (22 táborníků), vedl Frant. Koleš, na stejném místě následoval  tábor světlušek a skautek (26 tábornic) vedený Nedou Hanušovou. Na táboře poprvé nový společenský stan (nazvaný podle dárce Příhodův) a Egonem  Suchardou pomalované indiánské týpí.
Další události:
ÚNOR: Již „4. skautský taneční věneček“ 20.2. v hotelu „Černý kůň“.
DUBEN: Čarodějnice za Domovem s pěknou účastí.
KVĚTEN: Štěnkov 25/26.5. - seznámení s novým táborovým vybavením: Společenský stan (dárce Příhoda), indiánské týpí (zhotovil Egon Sucharda)
Sborový výlet 53 účastníků do Opočna 1.5., o dva týdny později 15.5. účast 55 členů na okresním srazu v Kuklenách.
ČERVEN: Účast 57 členů na župních slavnostech v Josefově 4.-5.6.
SRPEN: Konečně koupen rybníček za Domovem a hned začato s jeho likvidací zasypáním.
ZÁŘÍ: Pohřbu A.B.Svojsíka se za sbor zúčasnil  R.Kreitner.
PROSINEC: Obvyklé akce, tj. pohádky pro děti, Mikulášská nadílka a skautský vánoční večer.

Rok  1939
Tragedie našeho národa byla dokonána 15.března 1939  nacistickou okupací zbytku našeho, v září 1938 okleštěného „Česko-Slovenska“ a zřízením Protektorátu Čechy a Morava. Skauting byl zatím zachován, spolek však přejmenován na „JUNÁK“ a  přeorganizován, zřidilo se „SPJ“ (Sdružení přátel Junáka).
(CH) a (D) Bez záznamu změn,  funkcionáři  střediska na konci roku byli: Příhoda (starosta), Forman (jednatel),  Koleš (velitel střediska), vedoucí oddílů světlušky  (Bichlbauerová), skautky (Hanušová), 1. vlčata (Koleš), 2. vlčata (J.Hájek), skauti (Hejčl). Tábory toho roku byly tři, a to postupně na stejném tábořišti v Dobrém v Orlických horách: (1) vlčata vedl  Koleš, (2) světlušky a skautky vedla M.Bichlbauerová, (3) skauty, společně s Holicemi vedl Sucharda. Netušili jsme tehdy, že to je na šest let tábor poslední.
Další události:
KVĚTEN: Vlčata si postavila letní srub za Štěnkovem, k němuž německá správa města povolila pořádání průvodu 7.5.
ČERVEN: Valná hromada podle nových směrnic přejmenovala spolek na JUNÁK a jeho příznivce zorganizovala formou Sdružení přátel Junáka (SPJ).
ZÁŘÍ: V Domově zřízena školní učebna pro 30 žáků.
 
Rok 1940
Toho roku již platil  zákaz vyvěšování československé vlajky a posléze i nošení skautského kroje. Vzhledem k této situaci nebyl již prázdninový tábor připravován, zřejmě jsme tak unikli jeho násilné likvidaci, která potkala mnoho táborů. Nařízením říšského protektora.K.H.Franka ze dne 28.10.1940 byl nakonec JUNÁK zlikvidován.
Vůdcem střediska byl již Ruda Hejčl, který vypověděl, že veškerý majetek střediska byl zabaven  opilými gestapáky 4. listopadu 1940, bohužel včetně střediskového praporu z roku 1927.  Podle připravené registrace mělo středisko v době likvidace přes sto aktivních členů, za chlapecký kmen se dochoval i  jmenný seznam.
  
---------
O činnosti oddílů dokumenty nejsou, výjimkou je dochované hlášení  br. Hejčla, který za prvéčtvrtletí 1935 uspořádal se svým 1.oddílem skautů tyto akce:  11 družinových schůzek skautů, 5 schůzek vlčat, 2 oddílové rady,  3 odpolední vycházky,  3 besídky,  4 zkoušky hudebního kroužku (učí se 2 na trubku, 2 na bubínek), slib složilo 7 skautů a 7 vlčat.
Většina hochů spoří, k 31.3.1935 v Občanské záložně Kč 1149,50.

Apendix:
Přechod  od samostatného rozhodování a úplné samosprávy místního spolku „Kroužek skau-tů“ na organizační řád a zvyklosti pražského Svojsíkova spolku „Junák-český skaut“ nebyl asi lehký a bezbolestný, jak možno usuzovat ze zápisu ustavující schůze družiny Bobrů, konané 21.1.1920. Měla deset členů a většina z nich měla funkce (dnes nezvyklé), posuďte sami:
  Funkcionáři: 

  • Zemánek Karel        vedoucí skupiny
  • Drašnar Jindřich       starší  rádce
  • Melichar Josef          mladší rádce
  • Fabián Ludvík          jednatel
  • Blažek Josef             pokutář
  • Vašíček Rudolf        oběžník  

Bez funkcí:  

  • Štorek Rudolf
  • Štrasmajer Bohuslav
  • Hejčl Rudolf
  • Probošt Karel

Je tu zřejmá snaha o udržení bývalé autonomie Barvířových družin.
Svazovými skauty však býti chtěli, v témže roce odebíralo časopis „Junák“ 16 členú (z toho
3 dívky), časopis „Vůdce“ 8 členů.
Svazová označení oddílu a družin si rozdávali 16.4.1920.