Historický souhrn let 1919-1940

2.00 – Historický souhrn let 1919 – 1940

Náčelník JUNÁKA R.Plajner ve své historické studii píše, že se v prvních měsících republiky vytvářely pro rozvoj skautingu velmi příznivé podmínky. Podporovaly ho orgány státní moci, ale stal se hlavně nadějí mládeže, která  něm objevila možnost vyžití a uvolnění z těsných válečných poměrů. V celé republice vznikaly stovky nových skautských oddílů. Postupně se dařilo zlikvidovat i prvky anarchizmu a konflikty generační,  kterými v roce 1918 prošli i třebechovičtí skauti. Republika přinesla nebývalé občanské svobody, zrušení censury a konec strachu z nedovoleného spolčování, a tak houfně vznikala různá občanská sdružení. V rámci této vlastenecké euforie bylo zřejmě reorganizováno i naše středisko na skutečný spolek, za nímž by  stály vlivné osoby a členstvo přispívající, jež by skauty finančně podporovalo. Úkolu se ujal učitel Skřivan, který byl také zvolen prvním starostou spolku  JUNÁK ČESKÝ SKAUT v Třebechovicích p.O. Název  byl  v roce 1924 změněn na MÍSTNÍ SDRUŽENÍ JUNÁKŮ - SKAUTŮ  a posléze v roce 1939 na JUNÁK, středisko  Třebechovice p.O.
 
Středisko (nazývané tehdy „sbor“) mělo ve dvacátých létech kolem šedesáti členů a jejich počet se zvyšoval až  na téměř 120 skautů a skautek v roce 1940 a asi 70 členů přispívajících. Důvod někdy značných meziročních rozdílů kronika konkrétně neuvádí až na dvě výjimky. V roce 1921 je poznámka, že děti odcházejí do DTJ a FEDERACE PROLETÁŘSKÉ TĚLOVÝCHOVY podle politické příslušnosti rodičů, v roce 1928 pak konstatování, že třetina dívek odešla studovat.
Rozhodující význam měla však jistě kvalita a stabilita oddílových vůdců. Zatím co děvčata vedla od roku 1920 do roku 1933 (kdy se vdala a odstěhovala) nepřetržitě Slávka Šubrtová, kterou úspěšně nahradila Neda Hanušová, chlapci měli svůj skautský život podstatně těžší. Jejich vůdcové odcházeli na vojnu, zakládali rodiny, ale i ztráceli aktivitu a byli vyměňováni. A tak oddílovými vůdci postupně byli: K.Hájek, R.Kilingr, F.Koleš, R.Hejčl, F.Hanuš, R.Horák, J.Dvořák, J.Hájek, M.Forman, St.Kouba.
Sbor měl dva chlapecké a dva dívčí oddíly,  které se při úbytku členů nebo nedostatku vůdců slučovaly. Ve „zvířecích“  názvech družin docházelo k nevysvětleným změnám,  takže nějaká  tradice založena nebyla. Je také zajímavé, že pro starší skauty nebylo užíváno názvu „roveři“, nedošlo také k ustavení „klubu OS“ pro skupinu 11 oldskautů (jejich počet v r.1940).
Situace s klubovnami byla tíživá od roku 1922 až do roku 1934 (kdy byl postaven Skautský domov). Hlavní základnou spolku se stala 5. třída obecné školy, kde se konaly oddílové i družinové schůzky, ale také besídky a loutková divadla pro veřejnost.
Tábory byly pořádány každoročně s výjimkou dvou let, kdy chlapci stavěli srub za Štěnkovem (1931) a zhotovovali tvárnice pro stavbu Skautského domova (1933). Oblíbeným tábořištěm chlapců byly Suté Břehy na řece Orlici a Nová Ves u Týniště n. Orl. s rybníkem.
Děvčata tábořila do roku 1931 v hezké roubené chaloupce v Antonínově údolí Orlických hor. Ale také chlapci zamířili do Orlických hor, což neušlo pozornosti Klubu českých turistů, který v roce 1925 děkoval za probuzení zájmu veřejnosti o tento kraj. Nakonec se však chlapci i děvčata roku 1936 shodli na tábořišti u Dobrého  v Orlických.horách, které bylo zajištěno i na roky příští. Poslední tři tábory tam byly roku 1939. Zvláštností byl ukázkový propagační tábor, postavený na hřišti v Boře k 15. výročí spolku v rámci Župního sjezdu v roce 1927. Tělocvik a lehká atletika byly ve dvacátých létech  podstatnou a oblíbenou složkou skautské výchovy.  Sbor až do roku 1932 užíval tělocvičnu v měšťanské škole. Lehká atletika byla i soutěžní disciplinou na župních sjezdech a závodech, věnovalo se jí proto dost času i pozornosti, v roce 1920 měli skauti i svého trenéra, br. Součka z hradecké YMCA.Událostí pak byla atletická střetnutí s místním Sokolem a DTJ, z nichž skauti vycházeli často vítězně. Po ztrátě tělocvičny se tělocvik a atletika ze stránek kroniky vytrácejí, zřejmě skončilo i župní atletické soutěžení.
Kulturně-osvětová aktivita sboru byla bohatá. Po první úspěšné skautské akademii v roce 1919, jež bylo pásmem písní, recitací, rytmiky a krátkých divadelních výstupů (aktovek), byly podobné besídky o Vánocích či ke Dni matek, pravidelně se „pálily čarodějnice“. Děvčata hrála pro děti loutkové divadlo, později četla pohádky se světelnými obrazy. Sbor si troufl nadivadelní představení, a to „Pan Johanes“ (1925) a „Malý mudrlanti“ (1932), od roku 1935 byly pořádány „Přehlídky hudební mládeže“, pro starší členy byl od téhož roku  pořádán také „Skautský taneční věneček“.
Velké skautské slavnosti pořádaly Třebechovice celkem tři, a to oslavy 15 a 25 let třebechovického skautingu v roce 1927 a 1937 a slavnost otevření Skautského domova v roce 1934.Naši skauti byli i naopak hosty četných  slavností a závodů, pořádaných spřátelenými sbory. Byly to župní sjezdy, oslavy výročí místního skautingu, otvírání Skautských domovů. „Třebechovických slavností“ pořádaných v červenci 1935 se v průvodu zúčastnilo na 70 krojovaných skautů a skautek, skauti  zajišťovali i pořadatelskou službu.
Velkou naši účast měly samozřejmě i dvě celostátní skautské slavnosti v Praze, a to „Tábory slovanských skautů“ v roce 1931 a hlavně oslavy „10 let českého skautingu“ v roce 1922, kdy naše delegace předala A.B.Svojsíkovi dárek, o čemž  referoval časopis pro skautské činovníky „Vůdce“: „Skauti třebechovičtí, kteří již v roce 1912 jako první skauti na venkově nadšeně přihlásili se k ideji skautské, darovali náčelníku br. Svojsíkovi  husitský palcát, v němž ukryta věnovací adresa“.
Nařízení K.H.Franka z 28.10.1940 o likvidaci Junáka a zabavení jeho majetku bylo splněno opilými gestapáky 4. listopadu 1940, to již rok byla ve Skautském domově školní učebna pro 30 žáků.