Listování v „knihách jednacích“

1.07 – Listování v „knihách jednacích“   

                                          
Knihy jednací jsou tři školní sešity A5, kam jednatel „Kroužku“ stručně zapisoval program schůzek, vycházek, výletů a dalších akcí spolku. Sešit č. 1 obsahuje záznamy od 8.11.1912 do 17.11.1914 (zápis č. 138), sešit č. 2 záznamy od 12.11.1914 do 10.4.1918 (zápis č. 412), sešit č. 3 pak nečíslované zápisy od 14.4.1917 do 23.11.1918.

Vnitřní organizace „Kroužku skautů“
Ustavující valná hromada u Barvířu v č.p. 175 s volbou funkcionářů. Členský příspěvek stanoven na 10 hal. týdně (8.11.1912).
Rozdělení členů do zájmových „družstev“ zeměpis, výchova, telegrafie apod. (9.1.1913).
Členové rozděleni do dvou skupin a ke každé zvolen vůdce (16.2.1914).
Každý, kdo  do spolku přistoupí, musí mít povolení rodičů. Určen týdenní příspěvek pro dorost 6 hal. (17.3.1914).
Výborová schůze věnovaná zlepšení práce. Vybráno pět členů, kteří musí vše  umět,  jak se na junáka patří, a vyučovat ty, kteří do Kroužku přistoupí (13.6.1914).
Kroužek rozdělen na dvě skupiny (družiny), a to  Psohlavci  a  Včely (4.9.1914).
Utvořená třetí družina Vlašťovky (24.9.1914).
Výbor dohodl, aby všechny tři družiny měly svoje stany, každý člen bude mít svůj tlumok a menážku (29.9.1914).
Kdo by chtěl přestoupit do jiné družiny, musí čekat do výborové schůze (7.11.1914).
Žádná družina nesmí mít více než 6 členů, může mít libovolný počet dorostů (25.12.1915).
Urovnány záležitosti družiny Drozdů (?), která se rozpadla a její členové i majetek přešli do Psohlavců (14.7.1915).
Majetek družiny Psohlavců se musí zrevidovat a „za příčinou odejití vůdce Svobody“ odvést spolkovému hospodáři (3.11.1915).
Určeny pokuty za nečeská slova,  budou se vybírat jen v našem shromáždění (13.3.1917).
Stanoveni správci sbírek: astronomie (Cejnar),  meteorologie (Hájek), brouci (Veselý), herbář (Kilingr), nerosty (Klepetář) (2.2.1917).
(!!) Přijat návrh hradeckých skautů o přihlášení k ústředí (5.4.1917).
Nové rozdělení na tři družiny: členi, dorosti velcí a dorosti malí. Pošle se ústředí zpráva o naší činnosti (31.5.1917).
Jsme PŘIJATI  K ÚSTŘEDÍ JAKO ODDÍL (12.4.1917).
Vůdce junáků II. třídy a vůdce nováčků  podléhá pouze výboru a tomu podává i zprávy o činnosti. Hosty si smějí přivést jen členové a hosté se musí  podřídit junáckým zákonům. Hosté nemají přístup na výborové a důvěrné schůze. Členové - vojáci  mají za pobytu ve městě všechna práva členů. Přiznáno dorostům právo býti členem po ukončení školy. Na členské vycházky mohou chodit junové starší 12 let s příslušnými zkouškami, do schůzí však přístup nemají. Jména  družin  jsou Ostříži (členové) a Sýkorky (dorosti). Každého roku se pořádají opakované  zkoušky členů dle „Základů“  a  „Junáka“. Obnoven byl smírčí soud, předsedou je náčelník, místopředseda se volí před procesem. Nováčka přijímá schůze dorostu, ale schválení je na schůzi členské. Jestliže ta nesouhlasí, není odvolání. (26.12.1917).
Určen pravidelný týdenní rozvrh: pondělí práce. úterý cvičení, středa schůze členů, čtvrtek schůze dorostů, pátek práce,  sobota volno. (10.4.1918).
Komu není 12 let, nemůže skládat zkoušky I. stupně. (10.4.1918).
Chce-li někdo být vůdcem členů či dorostů, musí složit zkoušky vůdcovské podle „Junáka“. Důraz se klade na znalost povelů a vedení schůzek a na dobrou znalost dětské duše (5.6.1918).

Poznámka: Ve zprávě o činnosti za 1. čtvrtletí 1918  se uvádí:
Náš týdenní rozvrh je nyní tento: v pondělí a v pátek práce, v úterý zpěv a hudba, ve středu schůze junáků (družina Ostřížů), ve čtvrtek schůze junů a nováčků (družina Sýkor), v neděli povinná vycházka ujednaná ve schůzi  a  večer besídka, v níž se hrají společenské hry.
Za 1. čtvrtletí 1918  měla družina Ostřížů  11 polodenních a 4 celodenní vycházky, družina Sýkor údaje nedodala. Koncem března 1918 bylo v oddíle 10 junáků a 20 junů..

Dohodnutá pravidla chování a jednání
Kdo bude při schůzi třikrát napomenut k tichosti je  považován za vyloučeného. Výtržnosti a nemístné žerty jako se prováděly jsou zakázány (19.2.1913).
Kdo po pět týdnů nebude platit příspěvky, bude vyloučen (10.9.1913).
Dohoda  o pískání: jednotlivec si může pouze pohvizdovat, ale ne při pochodu obcí. Hvízdání více hochů je zakázáno (2.11.1916).
Bude-li kdo 3x volán k odpovědnosti, považuje se za vyloučeného, cítí-li to jako křivdu, může se odvolat  k výboru (2.2.1917).
Určeny pokuty za nečeská slova a budou se vybírat pouze v našem shromáždění (15.3.1917).
Pitr zbaven nároků  zúčastnit se vycházek a vůbec celé činnosti na rok pro nedůstojné chování. Odebere se mu kroj i odznak. Na jeho vůli má-li se  státi členem přispívajícím , nebo vystoupit (20.6.1917).
Za německá slova se bude platit pokuta  l haléř (21.6.1917).
Stanoveno nepřijímat hochy, kteří používají hrubších výrazů a mají špatnou pověst, čímž se předejde  nepříjemnostem (2.8.1917).
Dorostům dána důtka, navštěva nedělní bohoslužby je povinná (16.5.1918).

Finance a hospodaření

Úvodní poznámka: Rakouskému  haléři by odpovídala asi dnešní 1 Kč, tedy  l  K rakouská je (asi) 100 dnešních  Kč.
Vývoj členských příspěvků:  10 h  týdně (8.11.1912), dorosti 6 h týdně  (17.3.14)  školní dorosti libovolně (24.5.1917), mimořádný příspěvek 4 h týdně (29.5.1918).
Dary na Matici školskou 3 K a na Polévkový ústav 5 K (2.2.1917).
Založen byl fond pro postižené tuberkulosou (24.5.1917).
Ujednáno zápisné ve výši 1 K (24.1.1918).
Každá skupina odvádí třetinu svých příjmů do společné  pokladny (13.3.18).
Posláno 4 K na Vdovský fond (20.3.1918).
Měsíčně se má odvádět z každého dorosta 28 h do společné pokladny (10.4.1918).
Poplatek za tábor r. 1917 byl 8 Korun (rakouských) a naturálie  (2kg mouky, 50 dkg cukru, 30 dkg tuku, 5 dkg jíšky), přebytek hospodaření byl 6.61 K.

Nestandardní body programu schůzek
Ve volných návrzích mluveno o přistoupení k pražskému ústředí (24.11.1913).
Poučení panem náčelníkem, jak se chovat za válečného stavu (29.7.1914).
Kroužek byl činný s hasičským sborem v noci  při požáru u p. Dostála. Pumpovali jsme a prohlíželi hadice, i jiných prací jsme se zúčastnili. Zacházet se stříkačkou také dovedeme,  poněvadž jsme se v tom cvičili. Přítomni jsme byli všichni  (13/14.7.1914).
Jednáno o školském dorostu, aby v době válečné nezpustnul (19.8.1914).
Všichni se přihlásili za členy Červeného kříže, připravovali lůžka pro raněné a zhotovili nosítka. Pracovali k spokojenosti ze všech sil (nedatováno).
Ve volných návrzích mluveno o přistoupení k pražskému ústředí (2.2.1915).
Četl se článek  „Češi a Rakousko“ (11.10.1917).
Zvlášť dlouho mluvil p. náčelník o vyloučení R. Pitra za nedůstojné chování (27.3.1918).
Pan náčelník přednášel o slušnosti, hlavně ke třem dorostům, kteří byli do schůze zvlášť povoláni. Na pátek se svolá důvěrná schůze o dívčím skautingu (24.4.1918).
Na důvěrnou schůzi přišlo 9 členů a 3 budoucí členky. O významu a cílech skautingu a o činnosti Kroužku od založení do současnosti mluvil p. náčelník. Pak dohodnuto ZALOŽIT DÍVČÍ SKAUTING (26.4.1918).
Jednáno  o událostech, vývoji národa a jeho cílech a dohodnuto v tomto tématu každý týden pokračovat (29.5.1918).
Na sobotu 7 hod. sjednán společný zpěv se skautkami. V neděli musí každý sám podniknout vycházku do lesů nad Krňovice se srazem všech u Bělečka (29.5.1918).
Čtyři junáci jezdili odpoledne na lodích se skautkami a zasvěcovali je do tajů vodáctví (2.6.1918).
Prokeš dostal důtku za návštěvu schůzky skautek, společný zpěv se skautkami se ruší, do schůzí a táborů skautek je  bez dovolení schůze junákům vstup zakázán. Kolomazník dostal důtku, že nechodí na vycházky  a nic neumí. Zřizuje se skautský vůdcovský kurs (19.6.1918).
Důvěrná schúze na které ujednáno, že se POOHLÉDNEME PO NOVÉM VŮDCI. Mluveno o nové klubovně u Šrámků (3.11.18).
V průvodu městem (vznik svobodné ČSR), poté část hochů na nádraží v krojích (8.11.1918).
Ujednáno zaplatit p. náčelníkovi všechny dluhy a vyzvednout od něho všechny listiny a vůbec vše kroužkové (20.11.1918).
Odpoledne jsme byli zvát p. náčelníka do schůze, slíbil že přijde (20.11.1918). Na  dohodnutou schůzi 27.11.1918 však nepřišel.

Pořizování inventáře
Dotaz na ústředí  kde lze koupit stanové plátno, jak vypadá kroj a chtěli poslat příručku her (10.4.1913).
Dorost Pitr daroval 4 tyče, 5 tlumoků, kouli, lékárničku, 2 menážky, 8l hrnec s pokličkou,cedník, sběračku a 2 praporky. Náčelník mu jménem Kroužku poděkoval  (7.12.16).
Poznámka: Nákupy inventáře a vybavení zapisovány nebyly, víme, že mimo stanů byly pořízeny lodě, sportovní náčiní (míče, luk, bumerang), ale i fotoaparát (který se dochoval), bohatá byla i spolková knihovna.
Ve zprávě za 1.čtvrtletí 1918 mluveno o majetku, sestávajícího tehdy ze stanů, 2 lodí,
1 maňásku, 25 tlumoků, potřeb nutných ke sportu a táboření, knihovny o 60 svacích.

Sport a hry
Atletické závody na Sutých Březích s vítězi: hod oštěpem do terče Josef Černý, hod koulí Josef Kilingr, běh 100 m Ant. Svoboda (10.5.1914).
Poznámka:  Více atletiky a sportu a také vítězství bylo po roce 1918.

Vycházky a výlety
10 členů a 6 dorostů tábořilo celý den v Osiku (12.4.1912).
13 členů a 6 dorostů  šlo přes Bědovice do Nové Vsi a zpátky (29.3.1914).
Celodenní výlet 7 členů a 3 dorostů po trase Bědovice–Ostašovice-Radostovice-Ježkovice- Nová Ves-Bolehošť-Třebechovice  (3.5.1914).
Celodenní výlet 9 členů a 5 dorostú: Týniště-Častolovice-Kostelec n.O.-Doudleby-Potštejn- Litice. Zpět vlakem (17.5.1914).
Dvoudenní výlet se stany do Adršpašských a Teplických skal.  K vlaku do Bolehoště šli pěšky (31.5.1914).
Noční táboření u Mlejnka v Bělči n.O. (26.6. a 19.7.1914).
10 členů a 7 dorostů  tábořilo přes noc u Orlice  (5.7.1914).
Celodenní výlet 6 členů a 7 dorostů: Třebechovice-Hradec Králové- Plotiště-Rozběřice a Chlum, zpět vlakem (29.6.1914).
Psohlavci a Včely na výletě v Cihelníku, Vlašťovky v Bělči (11.10.1914).
Celodenní výlet šesti Psohlavců  k rybníku Broumar a zpět (18.10.1914).
Výlet:  Krňovice-Běleč-Svinary-Malšova Lhota-Hrázka-Vysoké n.L.-Opatovice- Slezské předměstí, vlakem domů (10.8.1916).
Na návrh hradeckých skautů na společném nedělním srazu v lese Dehetníku (31.10.1916).
Celodenní výlet (6,30 – 18,00 hod.) na trase Bělečko-Býšť-Rokytno-Kunětická hora a zpět stejnou cestou (3.12.1916).
Celodenní výlet pěšky  přes Týniště a Doudleby do Potštejna  (šli 6,30-12,30 hod), zpět vlakem (26.12.1916).
Dvoudenní výlet do Police n.Met. a okolí s nocováním ve skalách (16./17.5.1917).
Členové podnikli vodní túru na Suté Břehy, druhá skupina si prohlédla místo plánovaného stálého tábora a projednala poslední záležitosti u hajného (15.7.1917).
Výlet do Pekla u Nového Města n.Met.,  jedna cesta pěšky, 15 osob (6.9.1917).
Hradečtí skauti přijeli do Třebechovic, společný výlet na Suté Břehy, odjeli vlakem z Týniště (25.3.1918).
Dva dorosti s p. náčelníkem podnikli odpolední pozorovací vycházku v lesích velkobělečských. Z cesty dlouhé 19 km se vrátili do spolkové místnosti v 9 hodin večer (14.4.1918).
Vlakem do Jičína, pěšky přes Libosad-Valdice-Kumburk na Trosky, tam 1. nocleh, Hrubá Skála-Sedmihorky-hrad Valdštejn, kde 2. nocleh, ráno vlakem z Turnova do Hradce Králové a pěšky domů (18.-20.5.1918).

Vyčtené poznatky

  •  První dva roky hledal „Kroužek skautů“ vhodnou formu a obsah činnosti a svou prací se tehdy velmi podobal budoucím Foglarovým „čtenářským klubům“, změna nastala poté, co školní řád dovolil přijímat chlapce školou ještě povinné – „dorosty“, což bylo koncem roku  1914, od té doby měl spolek řádný „družinový systém“.
  • Školní „dorost“ mohl a také skládal různé zkoušky, členem Kroužku se však mohl stát až  v 15 létech, kdy skládal i slib. Tato praxe se ale zřejmě v dubnu 1917 vstupem do spolku Junák-český skaut změnila, převzal se kroj, zkoušky, odznaky, ale oslovení „pan náčelník“ asi setrvalo.
  • I když měl zakladatel a náčelník spolku Barvíř „holubičí povahu“, dbal velmi přísně na mravy a chování členů Kroužku. Řešil to demokraticky schválenými „pravidly chování a jednání“ a tvrdými tresty za jejich porušení. Dokazuje to, že důvodem založení „Kroužku“ byla MRAVNÍ VÝCHOVA MLÁDEŽE POMOCÍ SKAUTINGU.
  • Klubovnu či jinou stálou schůzovní místnost neměli, scházeli se střídavě v obydlích rodičů (což je často uvedením č.p. v zápisech doloženo), v létě se scházeli v lese Bor, později jim Městská rada půjčila místnost, kde však byla koncem války zřízena nemocnice, pronajali si proto dílnu, kde měli i klubovnu a skladiště. Bilance činnosti Kroužku je až neuvěřitelná, v roce 1915 bylo 9 schůzí výborových, 55 schůzí členských,  43 vycházek polodenních, 4 celodenní, 3 noční, 3 výlety, 6 besídek.
  • Obdivuhodná byla pravidelnost nedělních vycházek a výletů a délka jejich pěších tras, která byla běžně kolem 30 km.
  • Diskuse zda přistoupit k pražskému Svojsíkovu ústředí jsou zápisem vzpomenuty dvakrát - 24.11.1913  a 2.2.1915, bylo jich ale jistě více, rozhodnutí padlo až na doporučení  hradeckých skaulů (5.4.1917) a již za týden je zapsána zpráva PŘIJATI K ÚSTŘEDÍ JAKO ODDÍL.
  • Zápisem z 26.4.1918 je zdokumentován i vznik dívčího oddílu, jednou z přítomných byla Marie Svobodová. Jména dvou dalších děvčat neznáme.
  • V roce 1918 (posledním roce 1. světové války) byli již všichni dospělí na frontě, oddíl vedli hoši 14-15 letí (jak píše kronika) a těm se zřejmě přísnost Barvíře znelíbila,  ale jiného náčelníka nenašli a nezvolili, protože br. Barvíř byl aktivním náčelníkem (vůdcem střediska) asi do roku 193l, kdy od A.B.Svojsíka dostal s datem 26. ledna 1931 jmenovací dekret „čestného vůdce“ střediska. 
  • Podle poslední písemné zprávy z března 1918 měl „Kroužek skautů“ ve dvou družinách (Ostříži a Sýkorky) celkem 30 činných členů (10 junáků a 20 junů-dorostů), a to v době, kdy  dospělí členové byli na frontách 1. světové války, v níž tři padli (Bartoš, Matějka a Zídek) a br. L.Mánek se vrátil jako italský legionář. Podle rekonstruovaného seznamu však Kroužkem „prošel“ trojnásobek členů, z nichž však řada dorostů (chlapců školního věku) náročnost Barvířovy výchovy skautingem „nezvládla“ a  z  Kroužku vystoupila nebo byla  pro  neskautské chování vyloučena