Informace pro knihu “ÚSIT ČESKÉHO JUNÁCTVÍ”

 

1.01– Informace pro knihu „ÚSVIT ČESKÉHO JUNÁCTVÍ“        

 
Po právní a fyzické likvidaci JUNÁKA komunisty v roce 1950 začal ex-náčelník Plajner sepisovat pětisvazkové dějiny českého skautingu. Pro první svazek, věnovaný začátkům skau- tingu, požádal o informace a o dobové dokumenty br. Koleše. Část jejich korespondence se dochovala, text Kolešova sdělení otiskujeme spolu se seznamem v knize použitých obrazových příloh.
 
 
Podnět k založení skautské organizace v Třebechovicích p.O. dal leták Americké kolonie pro mládež v Rožmitálu pod Třemšínem, vydaný Ing. Hofmeisterem. Dostal se do rukou místnímu občanu Františku Barvířovi, který byl vyučený mlynář, ale člověk velmi sečtělý, znalec a milovník přírody. Připadl na myšlenku založit v Třebechovicích podobný skautský kroužek. Prvními jeho členy byli mládenci většinou z té části Třebechovic, které se říkalo „Na obci“ (byla v blízkosti jeho bydliště), a byli to: Josef Svoboda, jatecký Svoboda, Žídek, Falta, Prášil, Mánek a Bidlo.
 
Zprvu se scházeli neoficiálně, ale v roce 1912 se rozhodli podat Okresnímu hejtmanství v Hradci Králové žádost o povolení spolku „KROUŽEK SKAUTŮ V TŘEBECHOVICÍCH“.
Prvotní jejich činnost spočívala ve vycházkách do přírody, které byly polodenní i celodenní, kde botanizovali, poznávali ptactvo i jinou zvířenu, cvičili se v orientaci a pěstovali také různé hry, hlavně kopanou, a pokud nemohli ven, improvizovali různé kursy, jako kurs první pomoci, kreslení, fotografování, ale i esperanta. Stali se také členy Pomocného sboru místních hasičů.
 
Kroužek nebyl tehdy výlučně organizací mládežnickou, protože sdružoval tzv. DOROST od 10 do 14 let a ČLENSTVO od 14 let výše. Kroužek působil na své členy i mravní výchovou, pokutoval vulgárnost, užívání německých výrazů, za nekázeň volal k odpovědnosti a za hrubé prohřešky i vylučoval. Zvláštní kroj začali nosit od roku 1914 s tradičními širokými klobouky, které zhotovoval místní kloboučník Jiří Mach. Roku 1914 si svépomocí zhotovili dlouhý spínací stan a když se neosvědčil, ušili z něho dva stany malé. První noční táboření pod stany se uskutečnilo při výletu do Adršpachu 31.5.1914. Konali opravdu velké pěší túry, např. z Třebechovic do Kuksu a zpět, což bylo padesát kilometrů.
 
Během první světové války nebyla činnost Kroužku přerušena. V srpnu 1914 upravili školní třídu pro lazaret (25 slamníků, nosítka a jiné). V roce 1916 si jako přípravu na tábor zhotovili loď se čtyřmi páry vesel. První prázdninový tábor byl uskutečněn v roce 1917 na Sutých březích (u Týniště n. Orlicí), byl čtrnáctidenní, zúčastnilo se ho 15 chlapců a vedli ho studenti Otto Klepetář a Rudolf Kilinger.
 
První léta žil Kroužek bez jakéhokoliv styku s jinými skupinami skautů. Teprve návštěva katechety Aloise Svojsíka (bratra A.B.Svojsíka), který měl v Třebechovicích p.O. přednášku, zapříčinila, že byl navázán styk s Prahou, kde již existoval JUNÁK– ČESKY SKAUT.
V roce 1918 (22.4.) se delegace Kroužku zúčastnila pohřbu zakladatele královéhradeckého skautingu br. profesora Tomáška. 29.4.1918 byl založen oddíl skautek, zakladatelkou byla Marie Svobodová, po níž převzala vedení Miroslava Šubrtová. V květnu 1918 byl uskutečněn třídenní výlet do Českého ráje. V témže roce se konal v pořadí druhý, tentokráte dvanáctidenní tábor opět na Sutých březích, návrat z tábora byl po řece Orlici na lodích a voru. V listopadu1918 uvítali návrat br. Mánka – italského legionáře.
 
Uvedený text předal František Koleš br. Rudolfu Plajnerovi dne 20.10.1972.
Autor knihy br. Plajner text mírně upravil a přidal tento dodatek:
Třebechovický Kroužek skautů, jehož stanovy byly schváleny 5. listopadu 1912, byl prvním samostatným skautským spolkem v českých zemích. K začlenění třebechovického střediska do junáckého odboru Svazu spolků došlo na jaře 1914. Středisko pracovalo po celou dobu války a 28. říjen 1918 je zastihl v plné aktivitě ve službách národního orgánu ČSR. Jak je zaznamenáno, v listopadu 1918 uvítalo také návrat svého bratra Mánka, italského legionáře.
  
Obrazové přílohy v knize uvedených třebechovických dokumentů:
 Dopisnice z 21.2.1913 psaná Svojsíkem „Kroužku skautů“ s informacemi o vůdcovském kursu
 Dopisnice ze 16.2.1914 psaná Svojsíkem „Kroužku skautů“, vítající zájem o přistoupení k pražskému ústředí
 Dekret rakouských úřadů o schválení stanov a ustavení spolku „Kroužek skautů“ vedeného Františkem Barvířem
 
Autor knihy napsal, že v oficiálním časopise „Skaut-Junák“ byla o Třebechovicích zmínka jen v souvislosti s omluvou nepřítomnosti na schůzi skautských vůdců o velikonocích 1917. V tom se však velmi mýlí. V „Junáku“ bylo zpráv DEVĚT a ve „Vůdci“ PĚT. 
 
 Zprávy o třebechovickém skautingu ve skautském tisku:
a) časopis „Skaut-Junák“
  • Třebechovice mezi prvními, kde se začal skauting pěstovat (roč. 7/1921, č. 7-8)
  •  Úspěch Třebechovic v lehké atletice (roč. 7/1921, č. 1)
  • Zmínka o neúčasti Třebechovic na velikonoční schůzi skautských vůdců (roč. 3/1917, č. 9)
  • Krátká zpráva o táboře v Orlických horách, tři týdny za 100 Kč, 2 nemajetní zdarma (roč. 18/1932 , č. 10)
  • Zpráva o vánočním večírku se vzpomínkou na 20 let trvání třebechovického skautingu (roč. 19/1933, č. 5)
  • Třebechovičtí skauti pod vlastním krovem (roč.20/1934, č.10)
  • Pohřeb skauta-letce F.Hanuše (roč. 23/1937, č. 1)
  • Jubileum nejstaršího venkovského skautského oddílu (roč. 24/1938, č. 1)
 
b) časopis „Vůdce“
  • Sjezd skautů severovýchodních Čech na Sutých Březích (roč. 1/1920, č. 6)
  • Zmínka: skauti z Třebechovic poslali redakci pozdrav ze své jubilejní 10. valné hromady  (roč. 4/1923, č. 1-2)
  • Udělení „Svastiky Hlavního stanu“ F.Barvířovi (roč. 3/1922, č. 9-10)
  • Zmínka: ABS dostal na sjezdu naši pozdravnou adresu (roč. 3/1922, č. 9-10)
  • Župní schůze v Hradci Králové a ocenění Barvíře (roč. 4/1922, č. 4-5)                                                 
(Autorem všech těchto časopiseckých příspěvků byl br. Koleš)